Právo být léčen netechnickým konopím mají pacienti v ČR od 1. dubna 2013, kdy byl přijat příslušný zákon č. 50/2013 Sb. O léčivech a návykových látkách.

S platností od 17. října 2015 jsou podmínky léčby konopím novelizovány vyhláškou MZ č.236/2015 Sb.

CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED PROCESU ZPŘÍSTUPNĚNÍ LÉČEBNÉHO KONOPÍ PACIENTŮM V ČR

25. 8. 2017 nabyla účinnosti rámcová dohoda na dodávku konopí pro léčebné použití, která byla uzavřena mezi Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a společností Elkoplast Slušovice s.r.o. Zpráva je zde:  http://www.sakl.cz/footer/archiv-novinek/uzavreni-ramcove-dohody-na-dodavku-konopi-pro-lecebne-pouziti

17. 5. 2017 byla zveřejněna zadávací dokumentace k dalšímu výběrovému řízení „Dodávka konopí pro léčebné použití“, protože předchozí byly neúspěšné. Lhůta podání nabídek je do 10.7. 2017, zadání je zde:  https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=90570

20. 4. 2017 proběhla schůzka Pracovní skupiny pro léčebné využití psychoaktivních látek a rostlin Rady vlády ČR k nedostupnosti léčebného konopí v ČR za účasti zástupců KOPAC. Zápis je zde:  https://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/vybory/Pracovni-skupina-pro-lecebne-vyuziti-psychoaktivnich-latek-a-rostlin—zapis-z-jednani-20-04-2017.pdf

7. 4. 2017 bylo zrušeno třetí výběrové řízení „Dodávka konopí pro léčebné použití“, protože jediný účastník z něj posléze odstoupil – http://www.sakl.cz/footer/archiv-novinek/zadavaci-rizeni-na-dodavatele-konopi-pro-lecebne-pouziti-muselo-byt-znovu-zruseno.

23. 1. 2017 byla zveřejněna zadávací dokumentace k dalšímu výběrovému řízení „Dodávka konopí pro léčebné použití“, protože předchozí bylo neúspěšné – dva uchazeči nesplnili podmínky.  Zadávací dokumentace SÚKL se však v ničem podstatném nezměnila:  https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=83262

9. 1. 2017 byla zveřejněna tisková zpráva SÚKL ke zrušení druhého výběrového řízení „Dodávka konopí pro léčebné použití“:  http://www.sakl.cz/footer/archiv-novinek/sukl-vyhlasi-novou-verejnou-zakazku-na-dodavku-konopi,-stavajici-je-neuspesna.  Reakce KOPAC je zde: http://kopac.cz/tiskova-zprava-kopac-statni-ustav-pro-kontrolu-leciv-poskozuje-pacienty-kteri-se-leci-anebo-by-se-chteli-lecit-konopim-pro-lecebne-pouziti/

13. 10. 2016 byla zveřejněna zadávací dokumentace k druhému výběrovému řízení „Dodávka konopí pro léčebné použití“.  Zadávací dokumentace SÚKL je zde: https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf;jsessionid=tomH1ousVd4u0HrAfj1o3xaB.undefined?id=78568

18. 8. 2016 Na SÚKL proběhla schůzka se spolkem KOPAC o přípravě zadávacího řízení nově vypisovaného výběrového řízení na pěstování českého konopí pro léčebné použití. Jednalo se o potřebách pacientů a požadavku na další poměry kanabinoidů. Zápis je zveřejněn na stránkách SAKL  http://www.sakl.cz/assets/user/Z%C3%A1pis_z_jedn%C3%A1n%C3%AD_Kopac%2018.8.pdf

20. 6. 2016 Žádost o založení Společnosti  pro léčbu konopím a kanabinoidy a její výzkum byla ČLS JEP zamítnuta. Zdůvodnění negativní odpovědi na naši žádost nás mrzí možná více než sám neúspěch – a nepovažujeme ho za věcně správné. Nijak se ale nevzdáváme; v současnosti běží právní procedura pro založení společnosti jako nestátní neziskové organizace tak, abychom mohli vykonávat především vzdělávací činnost.

10. 5. 2016 Podána žádost na předsednictvo ČLS JEP k ustavení nové Společnosti pro léčbu konopím a kanabinoidy a její výzkum (SLKK ČLS JEP), která bude garantovat další vzdělávání lékařů.

2. 5. 2016 SÚKL vydal nové opatření OOP 02-16, které nepřiznává výši a podmínky úhrady IPLP s obsahem kanabinoidů z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

19.-21. 4. 2016 V New Yorku proběhl UNGASS – Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN o drogách, které usiluje o odstranění konopí ze seznamu Jednotné úmluvy OSN o narkotických drogách z roku 1961, která brání jeho širšímu využití i výzkumu léčebného použití.

2. 4. 2016 Do lékáren je dodána první dávka „českého léčebného konopí“ za prodejní cenu okolo 100 Kč/gram.

1. 3. 2016 SÚKL vydal nové opatření OOP 01-16, které vyhovuje našemu návrhu a vypouští léčebné konopí ze zákazu úhrady.

19. října 2015: Začíná platit nová „konopná vyhláška MZ“ č.236/2015 Sb., která ruší předchozí restrikce. Budou v ní rozšířeny indikované diagnózy a specializace (např. o dermatologii, oftalmologii),  zvýšeno povolené množství (z nynějších 30g na 180g na měsíc) a odstraněno omezení obsahu kanabinoidů na předepsání jakéhokoliv poměru THC (0,3-21%) a CBD (0,3 -19%).

20. dubna 2015: Podle zveřejněné písemné zprávy zadavatele byla zakázka VZSAKL01/2014 přidělena uchazeči Elkoplast Slušovice s.r.o. Cena zakázky sjednaná ve smlouvě ze dne 7. 4. 2015 je 68,- Kč bez DPH 15% (tj. konečná cena 78,20 Kč) za 1 g konopí pro léčebné použití.

16. prosince 2014 Bylo ukončeno hodnocení cenových nabídek podaných v rámci  II. kola nadlimitního výběrového řízení VZSAKL01/2014 „Dodávka konopí pro léčebné použití“. Hodnotící komise doporučila zadavateli vybrat vítězného uchazeče. Tomu zabránilo odvolání neúspěšného uchazeče Velvana a.s., který podal Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na vydání předběžného opatření, které by tendr pozastavilo.

18. listopadu 2014 Uplynula lhůta pro doručení nabídek pro 2. kolo nadlimitního výběrového řízení VZSAKL01/2014 „Dodávka konopí pro léčebné použití“. Ze 4 uchazečů, kteří do 2. kola výběrového řízení postoupili, podali nabídku 4 uchazeči.

4. listopadu 2014 SÚKL konečně zpřístupnil úložiště „Registru pro léčivé přípravky s omezením podle § 81a“ a systém elektronické preskripce konopí začal fungovat.

28. srpna 2014 Proběhlo jednání komise pro posouzení kvalifikace zájemců o licenci na pěstování konopí pro léčebné použití. Z celkového počtu 16 žádostí o účast ve výběrovém řízení VZSAKL01/2014 „Dodávka konopí pro léčebné použití“ splnili požadované kvalifikační předpoklady 4 zájemci.

28. května 2014: SÚKL vyhlašuje výběrové řízení VZSAKL01/2014 „Dodávka konopí pro léčebné použití“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 4 200 000,- Kč bez DPH. Tato předpokládaná hodnota byla stanovena na základě kvalifikovaného odhadu maximálního množství dodaného konopí pro léčebné použití za období 12 měsíců, a to 40 kg.

30. dubna 2013: Zákon č. 50/2013 platí přesně měsíc, Ministerstvo zdravotnictví ČR ani Státní ústav pro kontrolu léčiv ale dosud nedokázaly spustit  „Registr pro léčivé přípravky s omezením podle § 81a,“ jenž podle zákona měl být plně funkční od 1. dubna  2013. V důsledku toho není možné léčebné konopí legálně předepisovat ani vydávat indikovaným pacientům a zákon tak v důsledku ne/činnosti Ministerstva zdravotnictví ČR není naplněn.

29. dubna 2013: SÚKL zveřejnil Opatření obecné povahy 04-13 spolu s vypořádáním připomínek, jak mu byly doručeny k návrhu tohoto opatření do 19. března 2013. Připomínky, namítající proti zákazu úhrady individuálně připravovaných léčebných prostředků ze zdravotního pojištění podali:(1) Mgr. Jindřich Vobořil, MSc. (národní protidrogový koordinátor ČR); (2) pan Zdeněk Majzlík (otec pacientky s roztroušenou sklerózou); (3) právní kancelář PPK Partners jménem své mandantky Martiny Kafkové (pacientka s roztroušenou sklerózou); (4) pan Michal Wagner (garant programového bodu „Drogy,“ Pirátská strana); (5) MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. (Petiční výbor Petice za legalizaci léčebného konopí); (6) Mgr. Martin Smetana, botanik; (7) ing. Jiří Kadrnka; (8) Mgr. Dušan Dvořák, MMCA (předseda správní rady Diag Human Cannabis); (9) plk. Mgr. Jiří Frydrych (velitel Národní protidrogové centrály Policie ČR); (10) Mgr. Martin Linhart (ředitel odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR); (11) Prof. MUDr. Richard Rokyta, DrSc. (ředitel České lékařské akademie). Souhlasné stanovisko k návrhu OOP zaslaly MUDr. Jarmila Bohumínská (Zástupkyně Svazu zdravotních pojišťoven) a ing. Miloslava Šlajsová (Všeobecná zdravotní pojišťovna). SÚKL ani jednu z připomínek nevypořádal kladně, Opatření obecné povahy 04-13, zakazující pojišťovnám úhradu léčebného konopí, by mělo podle plánu SÚKLu vstoupit v platnost 14. května 2013.

15. dubna 2013: Ministerstvo zdravotnictví odesílá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, k němuž musí vládní resorty (věcně příslušná ministerstva a meziresortní orgány) odeslat připomínky v krajně nestandardní lhůtě pěti dnů. Ministerstvo zdravotnictví ČR se ve svém návrhu pokouší mj. omezit množství předepisovaného konopí na 30 g měsíčně bez ohledu na pacientovu diagnózu, odebrat lékařům možnost léčit konopím a přípravky z něj osoby mladší 19 let, a to bez ohledu na pacientovu diagnózu.

Žádné z těchto omezujících opatření není v důvodové zprávě k vyhlášce podepřeno jakoukoliv studií nebo jiným zřetele hodným medicínským či právním zdůvodněním. K druhému omezení Minsiterstvo zdravotnictví ani SÚKL dokonce ani není zmocněno zákonem, porušuje tak pravidlo a silentio legis, podle níž pro státní orgány platí, že jestliže určitá skutečnost není právem upravena, pak nemají v dané věci pravomoc.

1. dubna 2013: Zákon o legalizaci užívání léčebného konopí pro léčbu a výzkum vstupuje v platnost, vzhledem k absenci prováděcích předpisů ale do poslední revize tohoto textu (23. dubna 2013) na český farmaceutický trh nedoputoval ani miligram léčebného konopí ani individuálně vyráběného léčivého přípravku, jenž by léčebné konopí obsahoval. Jediný hromadně vyráběný léčebný přípravek z konopí, de iure dostupný na českém trhu, byl od svého schválení v roce 2010 dovezen v množství 2 balení (cca 3týdenní dávky pro jednoho průměrného pacienta s roztroušenou sklerózou).

19. března 2013: SÚKL v zákonné lhůtě obdržel připomínky, namítající proti obsahu návrhu Opatření obecné povahy, od více než deseti subjektů, mj. od předsedy České lékařské akademie prof. MUDr. Rudolfa Rokyty, DrSc., od odboru vnitřní bezpečnosti Ministerstva vnitra ČR, od Národní protidrogové centrály Policie ČR, od několika dotčených pacientů a od petičního výboru Petice za zpřístupnění léčebného konopí pro léčbu a výzkum.

4. března 2013: Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zveřejňuje návrh Opatření obecné povahy Sp. zn. sukls 17954/2013, v jehož bodu 5c) chce v ČR prosadit administrativní zákaz úhrady léčebného konopí indikovaným pacientům ze zdravotního pojištění. Ve zdůvodnění mj. uvádí: “jedná se o skupinu přípravků rostlinného původu (…) absentuje doložení účinnosti (…) není k dispozici žádná studie, dokládající terapeutickou hodnotu.”

4. března 2013: Zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 22 pod číslem50/2013 Sb.

15. února 2013: ministr Heger v odpověď na interpelaci poslance Václava Votavy (ČSSD) stran možnosti úhrady léčebného konopí a přípravků z něj z prostředku (povinného) zdravotního pojištění odpovídá tvrzením: „(…) přes všechny populární články v novinách a různé proklamace je dneska nezvratným faktem, že účinnost konopí jako léčiva není brána jako seriózní a léčivo v této farmaceutické podobě je považováno pouze za podpůrný léčivý prostředek a ty dnes nejsou prakticky v celé šíři hrazeny”

15. února 2013: Zákon byl podepsán prezidentem ČR Václavem Klausem.

30. ledna 2013: Návrh projednán na 4. schůzi Senátu PČR. Senát návrh schválil 56 hlasy ze 62 přítomných; nikdo nebyl proti, 6 senátorů se hlasování zdrželo.

7. prosince 2012: 3. čtení návrhu zákona. Návrh zákona schválen 126 hlasy ze 154 přítomných poslanců; 7 poslanců bylo proti, 21 poslanců se hlasování zdrželo (usnesení č. 1400).

3. února 2012: Návrh zákona zaslán vládě ČR ke stanovisku.

1. února 2012: Návrh zákona jako poslanecký návrh rozeslán poslancům PČR. Jako předkladatelé si návrh PSK v doslovném znění osvojili: Miroslava Němcová (ODS), Pavel Bém (ODS), Milada Emmerová (ČSSD), Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM, Jiří Skalický (TOP 09), Radek John (Věci veřejné), Jiří Štětina (Věci veřejné), Jiří Koskuba (ČSSD) a Michal Janek (TOP 09).

15. září 2011: první setkání 26 členné PSK. Komise pod vedením prof. Zimy intenzivně po čtyři měsíce pracuje na konsensuálním návrhu legislativy pro zpřístupnění léčebného konopí (mj. za účasti ředitelů dvou odborů MZd ČR, ředitele SÚKL, zástupců odborných společností ČLS JEP včetně předsedy ČLS JEP prof. Blahoše, zástupců orgánů vymáhání práva a dalších orgánů státní správy, výzkumníků a pacientů – seznam všech členůZDE).

Srpen 2011: premiér vlády ČR Petr Nečas  ustavuje Pracovní skupinu za zpřístupnění konopí pro léčbu a výzkum v České republice (PSK), za předsednictví prof. MUDr. Tomáše Zimy a místopředsednictví národního protidrogového koordinátora, výkonného místopředsedy Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Mgr. J. Vobořila, MSW; blíže vizhttp://bit.ly/u5WRWo

16. srpna 2011: desetičlenný petiční výbor, složený z lékařů, výzkumných pracovníků, zástupců pacientů a občanského sektoru zveřejňuje petici http://www.lecebnekonopi.cz/, která vzbudí zájem médií i politiků. Jako první se k požadavkům petice již den po jejím zveřejnění hlásí předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová.

květen-červen 2011: organizátoři parlamentního semináře z dubna 2010 jsou osloveni několika sdruženími pacientů, jejichž členové se (nelegálně a svépomocně) léčí konopím s dotazem na možnosti dalšího postupu a s žádostí o pomoc.

11. květen 2011: ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger v odpovědi na březnový písemný dotaz děkana 1. LF UK Tomáše Zimy o zohlednění závěrů parlamentního semináře z roku 2010 uvádí, že o léčbu konopím „ze strany odborníků, kteří by se aktivně zajímali o výzkum nebo o potenciální využití konopí k léčebným účelům jsme nezaznamenali prakticky žádný konkrétní zájem“ (sic!) a ministerstvo zdravotnictví nemůže “z časových důvodů” legalizaci léčby konopím zahrnout do novely zákona o léčivech ani do novely zákona o omamných a psychotropních látkách, jejichž předložení do konce roku 2011 ministerstvu ukládá Legislativní plán vlády.

8. dubna 2010: v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR probíhá odborný seminář „Perspektivy léčby konopím: medicína, legislativa, politika.“ Program semináře, prezentace a záznamy vystoupení i diskuse, plus krátký koncepční dokument vzešlý z debaty jsou ke stažení na www.adiktologie.cz/seminar. Závěrem semináře se všichni zúčastnění odborníci včetně zástupců státní správy shodli na tom, že konopí je třeba pro léčbu pacientům zpřístupnit a že proces by mělo zahájit Ministerstvo zdravotnictví jako věcně příslušný resort.

Zdroj: www.lecebnekonopi.cz

 

Další online zdroje

Chronologie legislativního procesu přijetí zákona v PS PČR

Chronologie legislativního procesu přijetí zákona v Senátu PČR

Návrh opatření obecné povahy SÚKL: sp. zn. sukls 17954/2013 ze dne 4. března 2013

Připomínky Petičního výboru k návrhu opatření obecné povahy SÚKL

„Vypořádání“ připomínek ze strany SÚKL a vyvěšené Opatření obecné povahy 04-13

Práva pacientů v České republice

Práva pacientů definují v Českém právním systému především tyto zákony:

  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
  • Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci
  1. Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním kvalifikovanými pracovníky.
  2. Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují. Má právo žádat soukromí a služby přiměřené možnostem ústavu, jakož i možnost denně se stýkat se členy své rodiny či s přáteli. Omezení takovéhoto způsobu (tzv. kontinuálních) návštěv může být provedeno pouze ze závažných důvodů.
  3. Pacient má právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně rozhodnout, zda s ním souhlasí. Vyjma případů akutního ohrožení má být náležitě informován o případných rizicích, která jsou s uvedeným postupem spojena. Pokud existuje i více alternativních postupů nebo pokud pacient vyžaduje informace o léčebných alternativách, má na seznámení s nimi právo. Má rovněž právo znát jména osob, které se na nich účastní.
  4. Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
  5. V průběhu ambulantního i nemocničního vyšetření, ošetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na léčbě přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný, a to i ve fakultních zařízeních, pokud si tyto osoby nemocný sám nevybral.
  6. Pacient má právo očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.
  7. Pacient má právo očekávat, že nemocnice musí podle svých možností přiměřeným způsobem vyhovět pacientovým žádostem o poskytování péče v míře odpovídající povaze onemocnění. Je-li to nutné, může být pacient předán jinému léčebnému ústavu, případně tam převezen po té, když mu bylo poskytnuto úplné zdůvodnění a informace o nezbytnosti tohoto předání a ostatních alternativách, které při tom existují. Instituce, která má nemocného převzít do své péče, musí překlad nejprve schválit.
  8. Pacient má právo očekávat, že jeho léčba bude vedena s přiměřenou kontinuitou. Má právo vědět předem, jací lékaři, v jakých ordinačních hodinách a na jakém místě jsou mu k dispozici. Po propuštění má právo očekávat, že nemocnice určí postup, jímž bude jeho lékař pokračovat v informacích o tom, jaká bude jeho další péče.
  9. Pacient má právo na podrobné a jemu srozumitelné vysvětlení v případě, že se lékař rozhodl k nestandardnímu postupu či experimentu. Písemný vědomý souhlas nemocného je podmínkou k zahájení neterapeutického i terapeutického výzkumu. Pacient může kdykoliv, a to bez uvedení důvodu, z experimentu odstoupit, když byl poučen o případných zdravotních důsledcích takového rozhodnutí.
  10. Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
  11. Pacient má právo a povinnost znát a řídit se platným řádem zdravotnické instituce, kde se léčí (tzv. nemocniční řád). Pacient má právo kontrolovat svůj účet a vyžadovat odůvodnění jeho položek bez ohledu na to, kým je účet placen.

Etický kodex „Práva pacientů“ navrhla, po připomínkovém řízení definitivně formulovala a schválila Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví České Republiky. 

Trestnost pěstování konopí a přechovávání marihuany

  • Dle současného právního stavu je pěstování pro vlastní potřebu do počtu pěti rostlin konopí přestupkem, u většího množství se jedná o trestný čin.
  • Přechovávání marihuany pro vlastní potřebu se stává trestným činem při množství větší než malém.Dle stanoviska Nejvyššího soudu je u marihuany množství větší než malé v současnosti určeno na více než 10 gramů sušiny. Přechovávání marihuany v množství do 10 gramů sušiny by dle tohoto stanoviska mělo být přestupkem.
  • Pokud se nejedná o pěstování konopí či přechovávání marihuany pro vlastní potřebu, jedná se vždy o trestný čin.

Policejní prohlídka

  • Obecně platí, že pro účely vstupu policisty (příslušníka Policie ČR, nutno odlišovat od příslušníka obecní policie) do obydlí či jiných prostor bez souhlasu jejich uživatele musí být vydán příkaz k domovní prohlídce. Pokud policista nemá příkaz k domovní prohlídce, je podezření pro přechovávání marihuany a pěstování konopí pro vynucení vstupu do obydlí nedostačující.V případě vstupu na pozemek, pokud věc nesnese odkladu, lze příkaz zajistit až dodatečně.

 

  • Policista je oprávněn vstoupit bez příkazu k domovní prohlídce a bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření v následujících případech:
  • jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti,
  • důvodného podezření, že se na místě nachází zemřelý,
  • pronásledování osoby,
  • při podezření, že se tam nachází týrané zvíře,
  • pokud se v něm nachází osoba, na kterou má policie příkaz k zatčení,
  • v případě osoby, kterou je potřeba předvést pro účely trestního řízení nebo ji zadržet.

I v těchto případech musí policista sdělit důvod vstupu a ukázat Vám svůj průkaz.

  • Pokud existuje překážka, která brání doručení, je dle trestního řádu možné příkaz k domovní prohlídce doručit nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky. Pokud Vám tedy policista pouze sdělí, že byl příkaz vydán a nelze jej doručit, požádejte o možnost mluvit se soudcem po telefonu. Policista však nemusí této žádosti vyhovět.
  • V případě, že má policista soudem vydaný písemný a odůvodněný příkaz k domovní prohlídce, máte právo se jí účastnit a vyjádřit se k průběhu.
  • Kontaktujte svého obhájce (pro jistotu mějte po ruce jeho vizitku), pokud Vám to policisté neumožní, trvejte, aby to bylo zapsáno v protokolu.
  • Při domovní a osobní prohlídce je nutná přítomnost osoby, která není na věci zúčastněna.
  • V případě osobní prohlídky je nutné, aby ji prováděla osoba stejného pohlaví.
  • Pokud u vás policie rostliny konopí či marihuanu nalezne, je oprávněna Vás vyzvat k odevzdání jakéhokoliv množství zakázaných látek a Vy jste povinni jí vyhovět pod hrozbou pokuty 50 000 Kč.Pokud nevyhovíte, je policista oprávněn Vám tuto věc odebrat přiměřenými prostředky sám.
  • Pokud si všimnete nějakého pochybení policistů, zvažte, zda je vhodné je upozorňovat s ohledem na to, ve správním řízení či před soudem by Vám mohlo pochybení policistů pomoci.
  • Vy i Vaši rodinní příslušníci máte právo odepřít výpověď. Pokud se však rozhodnete vypovídat,můžete uvést, že máte marihuanu předepsanou lékařsky (je-li tomu tak), případně, že pro Váš typ diagnózy je dle vědeckých poznatků léčba marihuanou prokazatelně přínosná. Výpověď lze doporučit konzultovat s Vaším obhájcem.
  • Pečlivě kontrolujte dokumenty, které podepisujete. Pokud se k něčemu vyjadřujete, zkontrolujte si, že bylo Vaše vyjádření zapsáno do protokolu v přesném znění. Do protokolu můžete také uvést, pokud jeho obsah považujete za nepřesný. V takovém případě nejste povinni obsah nijak upřesňovat.

Marihuana v právním řádu ČR

 1. Úvod

Následující text je stručným přehledem právní úpravy užití marihuany na území ČR nebo i mimo něj občany ČR.

Jde o popis současné právní úpravy užívání marihuany – jak dovolené, tak zakázané.   Vysvětlíme mechanismus zákazu užívání a jeho přesné limity. Hlavní částí textu je pak možnost dovoleného užívání marihuany s důrazem na užití léčebné. Vysvětlíme zásady, na jejichž základě jsou postaveny pravidla regulující tuto oblast lidské činnosti. V našem textu nenaleznete hluboké filozofické úvahy ani informace o přesném vlivu užívání na živé organismy.

 

2. Marihuana obecně

Jedním ze základních práv garantovaným právním pořádkem ČR každé osobě nacházející se pod jurisdikcí ČR je svobodné vlastnictví. Osoba tak může do svého vlastnictví libovolně nabývat věci. S těmito věcmi může svobodně disponovat. Stát si vyhradil možnost toto právo omezit jen ve výjimečných případech definovaných zákonem. Jedním z takových omezení je požadavek na výkon vlastnického práva neohrožující obecné zákonem chráněné zájmy.

Pro porozumění právní úpravy dovoleného užívání marihuany je důležité ustanovení omezující možnost státu vyhradit vlastnictví k některým věcem pouze určitým osobám. Stát tak může činit z důvodu veřejného zájmu.

Tato dvě pravidla umožňující státu zasahovat do vlastnictví osob jsou základem právní úpravy regulace.

Je otázkou politického boje, stupněm vědeckého poznání a celkového stavu společnosti, která věc bude označena jako nebezpečná pro zákonem chráněný obecný zájem. Takovým obecným zájmem je především lidské zdraví, veřejný pořádek, veřejné blaho, mír atd.

Marihuana je dle právního řádu ČR věcí movitou. Právní řád ji zná pod českým botanickým názvem konopí.

Rostlina konopí je věcí, jejíž vlastnictví ohrožuje zákonem chráněné obecné zájmy. Nebezpečnost je spatřována v potenciálu přivodit návyk vlastníku, který se konopí rozhodne konzumovat. Takový návyk je nežádoucí vzhledem k mravnímu vývoji společnosti…

 

3. Marihuana v režimu speciálního vlastnictví

Česká republika řadí marihuanu mezi tzv. návykové a omamné látky. Činí tak ne jen ze zájmů vlastních, ale i na základě mezinárodněprávních požadavků.

Česká republika se pak zavázala mezinárodními smlouvami k boji proti obchodu a šíření věcí, které jsou zařazeny na seznam návykových či omamných látek.

Regulace vlastnictví konopí je pak podrobně upravena vnitrostátním právem.

Základem je seznam návykových a psychotropních látek. Ten byl původně přílohou zákona o návykových látkách. Nyní jde o samostatný předpis obsažený v nařízení vlády. To dává vládě možnost se seznamem pracovat bez ohledu na Parlament. Vláda zařazuje na seznam látky, které jsou uznány za návykové či omamné jejími poradními orgány. Takovými jsou především ministerstva, specializované orgány úřadu vlády, Policie ČR, ale i nevládní organizace pohybující se na poli boje proti návykovým látkám.

Za návykovou může být označena jakákoliv látka, jež navozuje uživateli potřebu opakovaného užívání, a to může mít negativní vliv na jeho zdraví.

Na seznam jsou pak zapisovány i látky, které sice návyk nepřivodí, ale jsou nebezpečné silným psychotropním účinkem působící nezvratné změny na zdraví.

Látky uvedené tímto nařízením vlády jsou tak vyňaty z obecného režimu vlastnictví a vztahují se na ně právní režimy speciální. Základem speciálního režimu je, že jejich vlastnictví je možné jen na základě státního povolení. Základní proces udělování povolení je obsažen v zákoně o návykových látkách. Pro každou skupinu látek pak platí zvláštní postupy obsažené v normách chemického, farmaceutického a zdravotního práva.

Marihuana je na seznamu zakázaných látek obsažena v příslušných přílohách jako konopí, konopná tinktura, konopná pryskyřice, konopí pro léčebné účely a psychoaktivní látka THC.

Systém takového zápisu umožňuje regulovat vlastnictví jakékoliv rostliny patřící pod název konopí a pak jakýchkoliv výrobků, které rostlinu či její části obsahují.

 

  1. Nedovolené užívání marihuany

Vzhledem k tomu, že se marihuana – konopí – nachází na seznamu zakázaných návykových látek, je její držení či dispozice s ní bez státního povolení zakázána. Tento zákaz platí na celém území ČR pro všechny osoby a za hranicemi ČR pro občany ČR.

Porušení zákazu se trestá dle míry společenské škodlivosti činu zákaz porušující.

Právní pořádek ČR upravuje dva sankční mechanismy, které používá potrestání osob porušujících zákon.

Zákon lze porušit činem různé míry škodlivosti. Ty méně škodlivé se označují jako přestupky a jejich potrestání je svěřeno do pravomoci orgánů místní samosprávy. Činy s vyšší mírou společenské škodlivosti se označují jako trestné a jejich projednání je svěřeno výhradně nezávislým soudům.

Znaky zakázaného jednání přesně definuje Trestní zákoník. Pokud jednání nenaplní tyto znaky zcela, jde o přestupek.

Právní řád převzal teorii rozdělující návykové látky na lehké a tvrdé drogy, dle potenciálu vyvolat závislost a dle míry možného poškození zdraví.

Konopí je pak zařazeno na základě vědeckých poznatků mezi lehké drogy.

Trestní zákoník se přímo neodvolává na seznam zakázaných látek, ale definuje návykovou látku jako tu, kterou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. Jde tedy o širší množinu látek než jen ty, co jsou obsaženy ve vládním nařízení.

 

Trestní zákoník specifikuje zakázané jednání:

§ 283

Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy

(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) jako člen organizované skupiny,

b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán,

c) ve značném rozsahu, nebo

d) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti mladšímu patnácti let.

(3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,

b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,

c) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo

d) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let.

(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt,

b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo

c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.

(5) Příprava je trestná.

 

§ 284

Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu

(1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku, než uvedenou v odstavci 1, nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu.

(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.

 

§ 285

Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku

(1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(3) Odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu.

(4) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.

 

§ 287

Šíření toxikomanie

(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1

a) jako člen organizované skupiny,

b) vůči dítěti, nebo

c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu patnácti let.

Z výše uvedeného výčtu skutkových podstat trestných činů a jejich specifikace je patrné, že zákon nechává minimální prostor pro jednání spojené s konopím, které nepovažuje za trestný čin. Jde jen o dvě možná jednání, která nejsou společensky škodlivá v míře vyžadující si postup dle Trestního zákoníku, jde tak o přestupky.

Prvním je  přechovávání konopí či z něj vyrobené látky pro vlastní potřebu v množství menším než malém.

Druhým jednáním je pěstování rostlin konopí pro svou potřebu v množství menším než malém.

Základním pojmem je zde sousloví: množství větší než malé. Trestní zákoník tuto hranici nedefinuje s tím, že přesné vymezení obsahuje prováděcí nařízení vlády.

V případě přechovávání konopí pro vlastní potřebu je množství větší než malé dle závazného stanoviska Nejvyššího soudu 10 a více g.

Pokud osoba pěstuje pět a méně rostlin konopí pro vlastní potřebu nebo přechovává deset a méně gramů pro vlastní potřebu je potrestána dle přestupkového zákona § 30 písmeno g a h. Může mu být uložena pokuta ve výši 25 000–50 000 Kč. Dále lze spolu s pokutou uložit zákaz pobytu popřípadě zabavení věci.

Je podivné, že zákonodárce, popřípadě vláda, zvolili stejné kritérium rozdělující dvě odlišná jednání pro určení, zda půjde o trestný čin nebo pouze o přestupek.

I v případě přechovávání pro vlastní potřebu tak i v případě pěstování pro vlastní potřebu se jedná o množství větší než malé. Pokud se rozhodnu pěstovat a vypěstuji pět rostlin, tak je usuším a získám cca 250 g. Pokud získávám konopí z jiných zdrojů, tak mám v kapse na nejvýše pár gramů. Není zatím známo, jak postupuje Policie u uživatele, který pěstoval pro vlastní potřebu a má sklizenou a uloženou celou sklizeň.

 

Další skupinou trestných činů a přestupků je jednání zcela dovolené, ale stane se trestným činem či přestupkem jen proto, že krev jednající osoby obsahovala aktivní látku – THC. Jedná se o situace, kdy se po každém, kdo se v takové nachází, požaduje zvýšená koncentrace či opatrnost. Pokud má v krvi nadlimitní promile THC, jde o nedovolené chování.

 

§ 274

Ohrožení pod vlivem návykové látky

(1) Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek,

b) spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo

c) byl-li za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn.

Tato skutková podstata trestného činu nevyžaduje, aby pachatel nedovoleně návykovou, omamnou psychotropní látku – tedy v našem případě konopí – držel nebo s ní jakkoliv manipuloval. Významným znakem skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky je její přítomnost v krvi pachatele v době vyjmenovaných rizikových jednání.

Trestní zákoník neupravuje postup zaručující získání validní a upotřebitelné informace.

Zákon o Policii ČR:

§ 31

(1) Osobu, která je zjevně pod vlivem návykové látky, lze umístit do cely za podmínky, že lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění na protialkoholní a proti toxikomanické záchytné stanici nebo v jiném zdravotnickém zařízení anebo po provedeném ošetření již nebude podle stanoviska lékaře důvod pro její umístění do protialkoholní a proti toxikomanické záchytné stanice nebo jiného zdravotnického zařízení.

(2) Zjistí-li policista, že osoba, která má být umístěna v cele, je zraněná, nebo upozorní-li tato osoba na svou závažnou chorobu anebo je důvodné podezření, že tato osoba takovou chorobou trpí, zajistí policista její lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře k jejímu zdravotnímu stavu.

 

Dále je určen postup, jak získat požadovaný parametr prokazující promile návykové látky:

§ 67

Získávání informací v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupků

(1) Policie je v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupku oprávněna vyžadovat

a) výpis z evidence Rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu,

b) provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu,

c) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat, nebo

d) jiné odborné vyjádření.

(2) Policista je dále oprávněn provádět ohledání místa přestupku, ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(3) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(4) Odběr krve musí být proveden, požádá-li o to osoba podezřelá z přestupku.

Prakticky to funguje tak, že Policie ČR na základě oprávnění ke kontrole vyzve kontrolovanou osobu, aby se mimo jiné podrobila testu na obsah návykových látek v těle.

Policie většinou použije test zjišťující přítomnost látek ve slinách, moči, či potu. Pro policii to je jednodušší. Problém je, že tyto testy neprokazují přítomnost aktivní látky v těle kontrolované osoby. Zjistí jen přítomnost látek, které vzniknou jako metabolity účinné látky. Tyto metabolity přežijí v těle i několik měsíců. Nemají však žádný vliv na psychickou aktivitu člověka. Proto by měl být vždy učiněn kontrolní krevní test v lékařském pracovišti, kde přesně zjistí obsah aktivní látky v krvi a na základě tohoto údaje stanoví možnou indispozici řidiče a tak míru jeho zavinění.

Pokud se však kontrolovaná osoba odmítne testu krve podrobit, spáchá přestupek a je jí uložena pokuta ve výši 50 000 Kč.

I zde je pak stejně jako u alkoholu stanovena hranice v promilích, která rozděluje jednání na přestupek a trestný čin.

 

Povolené nakládání s konopím v ČR

Jak jsem již zmínil v části věnované seznamu zakázaných látek a Zákonu o návykových látkách, je možné získat potřebné povolení, licenci opravňující k držení, nakládání a jejich přeměně v další výrobky. Tato oprávnění lze získat v rámci správního řízení, které vedou příslušné státní orgány. Většinou jsou i předem definovanými orgány s určením jejich pravomocí ke kontrole koncesovaných subjektů. Subjekty musí v prvním místě prokázat smysl nakládání s takovou látkou. Musí být obdařeni zaměstnanci s vhodnou kvalifikací. Dále musí být znám podnikatelský záměr, který nesmí být v rozporu se zákonem a dobrými mravy. Proces získávání koncesí, licencí či jiných výjimek opravňující k nakládání s látkami ve speciálním režimu podléhá kontrole specializovaným orgánů, postupujících na základě zákona.

Využití konopí v textilním stavebním průmyslu vytvořilo tlak na jeho produkci. Vzhledem k tomu, že konečným cílem není získání psychotropní látky, je možné pěstovat tzv. technické konopí, které se vyznačuje obsahem THC nižším jak 0,3 % z celkové hmotnosti rostliny. Jde o tak nízkou koncentraci, že zájemci užívající konopí s cílem využití jeho psychotropních látek o něj nejeví sebemenší zájem.

Pěstitel, který se rozhodne produkovat technické konopí, musí svůj záměr ohlásit příslušnému úřadu a pak jeho úroda podléhá kontrole. Samičí květy nesmí obsahovat výše zmíněný limit THC.

Technické konopí se využívá jak v textilním, stavebním dekorativním průmyslu, ale i v jiných oborech…

 

Využití konopí k léčebným účelům

Po vzoru jiných zemí a na základě vědeckých poznatků byla i v ČR přijata legislativa umožňující využít psychotropních látek, které konopí obsahuje k léčebným účelům. Konopí se tak stává lékem zcela rovnocenným s ostatními farmaceutickými produkty.

Proto je nutné zajistit podmínky správné pěstitelské praxe a správné výrobní praxe.

Mezinárodní autority správnou pěstitelskou praxí určují postup a podmínky pro pěstování a kultivaci specifických rostlin. V případě konopí pro léčebné použití se jedná nejen o ochranu rostlin, ale i o specifické požadavky na hygienu a zajištění standardizované kvality a definovaný obsah účinných látek.

Výroba léčiv se musí řídit požadavky zákona o léčivech a vyhláškou o výrobě a distribuci léčiv., která blíže specifikuje požadavky na výrobní prostory, požadované kontroly kvality, personální obsazení atd.

Povolení k nakládání s látkou uvedenou na seznamu zakázaných látek v tomto případě uděluje ve smyslu zákona o návykových látkách Státní agentura pro konopí pro léčebné použití.

Udělení licence podléhá režimu Zákona o veřejných zakázkách.

Licencovaný subjekt oprávněný k pěstování konopí pro léčebné účely smí pěstovat pouze ty druhy konopí s přesně definovaným složením účinných látek, které jsou stanoveny v příloze 1 vyhlášky 221/2013 Sb. Tato vyhláška rovněž stanovuje kritéria obsahu plísní, mikrobů či jiných přídavných látek v konečném produktu. Autorem vyhlášky je Státní úřad pro kontrolu léčiv a ten je tedy odpovědný za schválení jednotlivých druhů konopí za lék.

Zákon 378/2007 Sb. o léčivech stanoví parametry pro pěstírny, sušírny a další objekty, kde je konopí zpracováváno. Stejně tak stanovuje potřebnou kvalifikaci personálu, který přichází s léčebným konopím do kontaktu.

Zmíněná vyhláška se věnuje přesné skladbě účinných látek u každého předepsaného druhu konopí. Toto složení se kontroluje u finálního produktu a musí přesně na procento odpovídat vyhlášce.

Vyhláška také stanovuje okruhy diagnóz, pro které je možné léčebné konopí předepsat. Předepsat léčebné konopí smí v těchto případech jen odborný lékař s danou atestací.

Maximální množství léčebné dávky je 180 g na měsíc. Taktéž je upraven vyhláškou 54/2008 Sb. systém zápisu na recepty, elektronické recepty. Vyhláška 84/2008 Sb. upravuje skladování a zpracování a výdej produktů v lékárnách.

Obecně lze konstatovat, že je pro léčebné konopí a produkty z něj vyráběné stanoven stejný režim jako pro léky vedené na zvláštních seznamech vydávané pouze na recept.

Dodržování veškerých výše popsaných postupů dozírá Státní úřad pro kontrolu léčiv. Tento úřad také může rozšířit seznam diagnóz či jako lék přidat na seznam léčebného konopí další druhy.

 

Použité předpisy:

Usnesení předsednictva České národní rady 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod

Zákon č. 378/2007 Sb. o léčivech

Zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách

Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách

Zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole

Vyhláška č. 221/2013 Sb. o léčebném konopí

Vyhláška č 84/2008 Sb. o správné lékárenské praxi

Vyhláška 58/2008 Sb. o způsobu předepisování léčivých přípravků nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamu návykových látek

Nařízení vlády č. 455/2009 Sb. které určí, jaké rostliny či houby se pro účely trestního zákoníku považují za omamné či psychotropní a jaké je množství větší než malé.

Vyhláška 123/2006 Sb. o evidenci návykových látek a přípravků