Věda dosud nedokázala popsat všechny z dlouhé řady účinků, které má kanabidiol (CBD) na lidský organismus.

receptor-squareText: Jahan Marcu, Ali S. Matthews a Martin A. Lee
Překlad: Lukáš Hurt

Výzkumníkům se zatím podařilo objevit více než 60 různých molekulárních drah, jejichž prostřednictvím CBD působí. Mimo jiné zjistili, že využívá několik kanálů nezávislých na receptorech a také se váže na řadu mozkových receptorů – například na serotoninové receptory 5HT1A (přispívající k antidepresivním účinkům), receptory TRPV1 (podporující antipsychotické účinky), jaderné receptory PPAR-gama (potlačující genovou expresi) a sirotčí receptor GPR55.

CBD a tetrahydrokanabinol (THC) mají sice podobnou molekulární strukturu, CBD ale na rozdíl od THC přímo nestimuluje kanabinoidní receptory CB1 a CB2. THC je hlavní psychoaktivní složkou obsaženou v konopí – jeho účinky na lidské vědomí jsou způsobené tím, že se váže na CB1 receptor, který je nejběžnějším bílkovinným receptorem v mozku a celém centrálním nervovém systému. THC přesně pasuje do speciální „přihrádky“ na CB1 receptoru – takzvaného „ortosterického“ vazebného místa. Proces vazby se dá nejlépe přirovnat k odemykání zámku – THC, molekulární klíč, zapadne do zámku na CB1 receptoru a zapne ho, čímž se spustí řetěz signálů na buněčné úrovni, který zabrání uvolnění více neurotransmiterů (což chrání mozek před zahlcením vzruchy). To je jeden z mnoha důvodů, proč je THC tak účinným lékem.

Psychoaktivní účinky THC odporují vizi farmaceutických koncernů – konopný „rauš“ je pouze nechtěným vedlejším účinkem.

Vazebné místo na receptoru CB1 slouží také jako „klíčová dírka“ pro endogenního bratrance THC – anandamid (první endokanabinoid objevený v mozku savců) a 2AG (nejhojněji se vyskytující endokanabinoid v lidském těle). Tyto látky pasují do stejné ortosterické vazebné přihrádky jako THC, a proto se o nich někdy hovoří jako o „konopí, které si mozek pěstuje sám pro sebe.“

Nové objevy versus překonané výzkumy

CB1 receptor byl objeven v roce 1988 – od té doby byli vědci skálopevně přesvědčení, že CBD se na rozdíl od THC na CB1 receptor prakticky vázat nemůže. Ale tento názor se dnes zdá být přežitý. Nové objevy mezinárodní komunity vědců pracujících na výzkumu kanabinoidů ukazují, že CBD a CB1 receptor se navzájem ovlivňují způsoby, které by mohly být důležité pro jeho léčebné využití. CBD se ale váže na jiné místo na CB1 receptoru, které vyvolává jinou reakci než ortosterické vazebné místo, do něhož pasuje THC. CBD se na CB1 receptoru váže na takzvané „alosterické“ vazebné místo.
Když CBD, alosterický modulátor receptoru CB1, zapadne do receptoru, nespustí sice signální řetězec, ale ovlivní způsob, jakým CB1 receptor na THC a endokanabinoidy reaguje. Alosterická modulace receptoru CB1 změní konformaci (tvar) receptoru a tím má podstatný vliv na efektivitu jeho signalizování. Každá buněčná membrána má množství receptorů určených pro různé komunikační molekuly – ty ovlivňují činnost buňky. Receptory často mívají dvě různá vazebná místa nebo centra, která mohou být aktivována různými léky či endogenními látkami. Ortosterické vazebné místo funguje jako vypínač, který mohou tyto látky aktivovat, zatímco alosterický modulátor buď zvyšuje, nebo snižuje schopnost receptoru přenášet signál obsahující informace do buňky dle toho, jak alosterický modulátor mění konformaci receptoru.

Pokud chceme, aby CBD fungovalo jako alosterický modulátor, musíme pacientovi zároveň podat i THC – proto se často vyzdvihuje léčba konopím v přírodní rostlinné podobě.

Navážeme na připodobnění ke klíči a zámku – pokud je ortosterické vazebné místo zámkem na dveřích, pak alosterické vazebné místo představuje mechanismus, který ovlivňuje jak snadno nebo složitě lze tento zámek odemknout. „Pozitivní alosterický modulátor“ změní tvar receptoru tak, že pak vydává silnější signál, zatímco „negativní alosterický modulátor“ přenos informací přes receptor znesnadňuje.

Léčení bez psychoaktivních účinků?

Řada léčiv ovlivňuje ortosterická vazebná místa, čímž stimuluje receptory. Farmaceutická lobby také uvedla na trh množství syntetických alosterických modulátorů jiných receptorových systémů. Společnosti zbývající se vývojem léků tyto alosterické modulátory endokanabinoidního systému velmi zajímají. Předpokládá se, že alosterické modulátory mohou nastavení tohoto systému pozměnit a tím činnost určitých receptorů podpořit či potlačit – dosáhnou toho jemným měněním schopnosti transmise receptorů.Úplná stimulace CB1 receptoru může mít při léčbě značné přínosy, ale psychoaktivní účinky THC ve své podstatě odporují vizi velkých farmaceutických koncernů. Podle dogmatu vládnoucího ve zdravotnickém systému je konopný „rauš“ pouze nechtěným vedlejším účinkem. Mechanismus alosterické modulace receptoru CB1 vzbuzuje ve vědcích naději, že by mohli tento receptor účinně stimulovat bez znepokojujících úzkostí a nepotřebné euforie.
Vědcům z Aberdeenské univerzity ve Skotsku se podařilo syntetizovat pozitivní alosterický modulátor CB1 receptoru – s jeho pomocí chtějí lépe léčit bolest a neurologická onemocnění. Tuto novou látku poté američtí výzkumníci z Virginia Commonwealth University testovali na myších. Zkušební látka pojmenovaná „ZCZ011“ nevykazovala žádné psychoaktivní účinky, přitom ale mírnila neuropatickou bolest a bolest spojenou se zánětem díky tomu, že zesilovala reakci CB1 receptoru na endokanabinoid anandamid.

Pokud tedy nepřehlížíme nesporně důležitou synergii THC a CBD, můžeme vůbec mluvit o tom, že THC má psychoaktivní účinky, zatímco CBD je nemá?

jahan

Výzkum alosterické modulace endokanabinoidního systému je teprve v počátcích. Alosterické modulátory CB1 receptoru byly objeveny v roce 2005, ale muselo uplynout dalších deset let, než vědci z Dalhousie University v Halifaxu v Kanadě vydali v odborném časopisu British Journal of Pharmacology článek, ve kterém informovali o tom, že kanabidiol se in vitro chová jako negativní alosterický modulátor CB1 receptoru. V praxi to znamená, že CBD snižuje možnou míru působení THC a endogenních kanabinoidů na CB1 receptor.

Kanadský tým výzkumníků přesně určil místo, kde se CBD váže na CB1 receptor – ten vypadá jako bílkovina skládající se ze 472 aminokyselin spojených do pokrouceného řetězce třikrát obtočeného kolem buněčně membrány. Vědci dokážou CB1 receptory upravovat s nesmírnou přesností – každou aminokyselinu mohou měnit zvlášť. Díky analýze mutace vědci zjistili, že hlavním vazebným místem CBD jsou pozice 98 a 107 na řetězci aminokyselin na CB1 receptoru.

 

Stmívač

Negativní alosterická modulace je ve své podstatě podobná stmívači na lampě. CBD pozměňuje kognitivní schopnosti a zlepšuje náladu – vytváří ideální „osvětlení“ pro mozek tím, že zeslabuje příliš ostré účinky THC, ze kterých by vás tak akorát rozbolela hlava. Jako negativní alosterický modulátor CB1 receptoru by CBD mohlo být užitečné při léčbě nemocí spojených s přebytkem endokanabinoidů nebo jejich přílišnou aktivitou (obezita, metabolické poruchy, nemoci jater, srdeční obtíže). Při jeho využití ve funkci pozitivního alosterického modulátoru podporujícího činnost CB1 receptoru by naopak mohlo pomoci s nemocemi spojovanými s nedostatkem endokanabinoidů (jako je anorexie, migréna, syndrom dráždivého tračníku, chronický únavový syndrom nebo posttraumatická stresová porucha).Je nezbytné poznamenat, že alosterické modulátory nemohou změnit konformaci receptoru, pokud v tu chvíli není stimulováno i jeho ortosterické vazebné místo. CBD proto může modulovat způsob signalizace CB1 receptoru, jen pokud se na něj právě váže THC nebo jiná kanabinoidní sloučenina. Pokud tedy chceme, aby CBD fungovalo jako alosterický modulátor, musíme pacientovi zároveň podat i THC – proto se často vyzdvihuje léčba konopím v přírodní rostlinné podobě.

CB1 receptor vypadá jako bílkovina skládající se ze 472 aminokyselin spojených do pokrouceného řetězce třikrát obtočeného kolem buněčně membrány.

THC a CBD spolupracují – jsou nerozlučnou dvojicí stojící v jádru konopné medicíny. Pokud tedy nepřehlížíme jejich nesporně důležitou synergii, můžeme vůbec mluvit o tom, že THC má psychoaktivní účinky, zatímco CBD je nemá?

Vědci dokázali, že CBD má antipsychotické, anxiolytické (potlačující úzkost) a antidepresivní účinky. Pokud CBD dokáže zmírnit úzkosti, depresi či psychózu, zcela jistě se jedná o látku schopnou výrazně měnit náladu, a to i přesto, že u lidí nevyvolává euforii. Místo neustálého opakování zavádějícího tvrzení, že „CBD není psychoaktivní“, by tedy možná bylo lepší říci, že CBD „není psychoaktivní stejným způsobem jako THC.“

Zjištění, že kanabidiol funguje jako negativní alosterický modulátor, který se váže přímo na CB1 receptor, překonává zastaralé teorie a vrhá nové světlo na jeho léčebný potenciál. Na druhou stranu nás tento objev nutí přemýšlet nad tím, jestli CBD opravdu spadá do kategorie „nepsychoaktivních látek“.

Autoři:
• Jahan Marcu je vrchní vědecký pracovník v americké pacientské organizaci Americans for Safe Access (ASA – Američané za bezpečný přístup); na výzkumu konopí se podílí již čtrnáct let.
• Pod autorským pseudonymem Ali. S. Matthews vystupuje vědec, který se zabývá výzkumem endokanabinoidů – v současné době řeší konkrétně alosterické modulátory a fungovaní mozku u savců; své opravdové jméno nepoužívá, aby chránil soukromí a pravou identitu laboratoře sponzorované vládou Spojených států.
• Martin A. Lee je ředitel pacientské organizace Project CBD z Kalifornie a autor knihy o historii využití konopí v lidské společnosti Smoke Signals: A Social History of Marijuana – Medical, Recreational and Scientific.

Zdroj: ProjectCBD.org