Na Vancouverském mezinárodním letišti můžete kouřit a vaporizovat konopí.

Chris Roberts | původně publikováno 13. listopadu 2018 na https://cannabisnow.com/the-most-marijuana-friendly-airport-in-the-world/

Zčásti sociální experiment, zčásti technologický zázrak a zčásti dystopická kapitalistická noční můra – letiště je v mnoha ohledech ideální pro marihuanu.

Na letišti zažíváme nekonečná čekání, horečnatý spěch, nečekané a nevysvětlitelné problémy a ubíjející bitvy s nevyzpytatelnou byrokracií bez obličeje. Přicházejí ve vlnách jedna po druhé, někdy v předpověditelném pořadí, někdy proměnlivě, jako by chtěly maximalizovat svůj psychologický dopad. Je to zážitek hluboké bezmoci. Cestovatel má sotva jinou možnost než otevřít peněženku a poddat se osudu. Letištní bary nejsou stále přeplněné jen náhodou.

Je to tentýž důvod, pro který mnozí z nás odmítají létat – anebo jen o tom uvažovat – bez vaporizéru, hrsti konopných pochoutek, CBD kapek nebo výtažku v autě po cestě na letiště. Létání může být nechutné; tráva od toho trochu pomáhá. Konopí a létání jdou dobře dohromady – překvapivě dobře navzdory letům prohibicionistické výchovy, která nás přesvědčuje o opaku. To není tajemství ani náhoda, a tak bylo otázkou času, kdy se první letiště přizpůsobí éře legalizace a povolí uživatelům marihuany kouřit či vaporizovat konopí na stejných místech, kde se této výsadě těší kuřáci tabáku. A prvním na světě je Vancouverské mezinárodní letiště (Vancouver International Airport (YVR)).

Sedmnáctého října 2018 se stalo konopí v Kanadě legálním pro dospělé. A přestože tolerantní atmosféra byla ve Vancouveru, kosmopolitním městu s mírným klimatem na pacifickém pobřeží („kanadské San Francisco,“ „kanadský Seattle,“ „nejliberálnější město v Kanadě“) vždy přítomna, bylo pro druhé nejrušnější kanadské letiště důležité minulý měsíc novelizovat svá pravidla tak, aby se výslovně přizpůsobila užívání marihuany.

„Kouření a vaporizování konopí je na letišti povoleno jen na vyhrazených místech – před budovou terminálu v jasně označených prostorech,“ říká web letiště. „Osoby kouřící či vaporizující konopí musí využít zařízení k tomu určená.“

Co se týče cestování s marihuanou, platí obvyklá pravidla; takže musíte dodržovat celou beztvarou změť nařízení, která jsou často nesprávně aplikována. Letět přes mezinárodní hranice s trávou je ilegální, nemusí to ale nutně způsobit problémy; záleží na tom, kolik jí s sebou máte, jak vypadáte, nebo jak moc místní úřady chtějí po polici vynucovat prohibiční zákony. Létat uvnitř Kanady s trávou je OK, ale jsou tu některé detaily a některé ne-tak-úplně-detaily, jimiž se liší právo jednotlivých provincií. (Příklad: Podle federálních zákonů je minimální věk pro uživatele konopí 18 let, ale v Britské Kolumbii, kde se nalézá Vancouver, je to 19).

Můžete podvádět sami sebe a namlouvat si, že povolit uživatelům konopí kouřit tam, kde kouří uživatelé tabáku, není zase nic tak převratného. Z kosmického pohledu není – je to tak logické. Pokud se na to ale podíváme kontextově a z pohledu kultury, je to důležité. Užívání bylo vždy černou labutí legalizace marihuany všude, kde se tento experiment zkoušel. Aby to pochopilo letiště a oficiálně přijalo řešení v souladu se zdravým rozumem – to je něco nového. A neudělalo to ani jedno letiště v USA. Denverské mezinárodní letiště šlo ještě dále a prohlásilo se za výjimku z legalizace, která jinak v Coloradu platí.

Je tu ale důvod, proč je tohle důležitější než jen to, že se jedno letiště stalo méně netolerantní. Do Vancouveru přilétají a odlétají z něj desítky mezinárodních letů, a letiště jsou akcelerátory nákaz. Díky Vancouveru uvidí doslova miliony lidí každý rok jiné lidi kouřit konopí, jako by o nic nešlo – a ono nejde. Tohle je velké. Díky, Vancouvere!