Postoje k užívání konopí se po celém světě posouvají.

Dr. John Collins, London School of Economy | původně publikováno 11. prosince 2018 na http://bit.ly/2CyebHj

Nová mexická vláda plánuje legalizovat rekreační užívání konopí, stejně jako nastupující vláda Luxemburgu. V tutéž dobu novozélandská premiérka Jacinda Arden zvažuje referendum o tom, jaký postoj má zaujmout její země.

S tím, jak se veřejné mínění – a mínění vlád – mění, zdá se stále pravděpodobnější, že budou následovat další země; to vyvolává otázku, jak budou tyto země spolupracovat, aby zvládly užívání konopí a související zásobování.

Co vede jednu zemi po druhé k změkčování zákonů a v mnoha případech k naprosté legalizaci?

Válka proti drogám

Jen před šesti lety, v roce 2012, oznámila Uruguay, že bude první zemí na světě s legalizovaným rekreačním užíváním konopí. Tento krok byl z valné části motivován snahou nahradit spojení mezi organizovaným zločinem a obchodem s konopím mnohem přehlednější státní regulací.

Později v témže roce byli voliči ve státech Washington a Colorado první v USA, kdo v referendech podpořili legalizaci této drogy pro neléčebné účely.

Za prezidenta Baracka Obamy, kritika americké války proti drogám, se federální vláda USA držela zpátky a neprosazovala v daných státech prohibiční federální legislativu, čímž jim vlastně dala zelenou k vyzkoušení alternativ.

Od té doby podpořilo legalizaci rekreačního konopí dalších osm států a hlavní město Washington, a jinde se alespoň změkčují tresty. Užívání této drogy ze zdravotních důvodů je povoleno v 33 z 50 federálních států USA.

V mnoha ohledech se ještě nerozhodlo o dopadech legalizace na veřejné a individuální zdraví, není ale pochyb o tom, že veřejné mínění a vládní politika se liberalizovaly. Vlna se prohnala oběma Amerikami, když Kanada v říjnu celostátně legalizovala prodej, držení a rekreační užívání.

Že marihuanu zlegalizuje Mexiko, je víceméně jisté. Nová vláda Andrése Manuely Lopéze Obradora navrhla zákon, jenž by legalizoval její léčebné a rekreační užívání, a mexický Nejvyšší soud nedávno vynesl rozsudek, podle nějž je absolutní zákaz rekreačního užívání neústavní.

Další země také tlačí na pilu. I když tam prodej konopí zůstává nezákonný, držení malých množství už není zločinem v mnoha zemích včetně Brazílie, Jamajky a Portugalska. Ve Španělsku je legální užívat konopí v soukromí, a v Holandsku se tato droga otevřeně prodává v coffeee shopech. A užívání léčebného konopí povoluje stále více zemí.

Po světě je mnohem více zemí, kde probíhají změny:

Nemocné děti

V mnoha zemích posun k legalizaci začal změkčením veřejného postoje.

V USA a Kanadě měly obrázky nemocných dětí bez šance na léky, které by jim mohly změnit život, obrovský dopad na veřejné mínění – a to přineslo téma legalizace pro léčebné účely.

Podobné změkčení veřejného postoje bylo možno pozorovat ve Spojeném království.

V červnu 2018 byl do nemocnice přijat dvanáctiletý těžký epileptik Billy Caldwell, poté, co mu byl zabaven jeho konopný olej. O měsíc později byla udělena speciální licence k používání konopného oleje sedmiletému Alfie Dingleymu, jenž trpí vzácnou formou epilepsie.

Po několika mohutných kampaních změnila vláda Spojeného království zákon tak, aby dovoloval lékařům předepisovat výrobky z konopí.

Jak zjistily americké státy jako třeba Kalifornie v devadesátých letech minulého století a prvním desetiletím století současného, zkušenost s léčebným konopím může veřejné postoje k rekreačnímu užívání změkčit.

Ve Velké Británii nicméně ministerstvo vnitra říká, že rekreační užívání konopí zůstane zakázáno; vážené osobnosti včetně bývalého lídra konzervativců Williama Haguea ale doporučují to znovu zvážit.

Mexiko má také své případy dětí, jimž bylo odepřeno léčebné konopí, jeho další motivací ale je mimořádné násilí tamní války proti drogám.

I když marihuana tvoří ve ziscích drogový kartelů relativně malý podíl, její další zákaz je považován za nerealistický.

Mexičtí diplomaté varovali USA, že je obtížné vést boj proti konopí, když sousedící stát USA Kalifornie legalizoval rekreační užívání.

Konopný trh

Mnohé země ve světě spějí k legalizaci, další spěchají, aby nic nezameškaly.

Často – například v moha částech Latinské Ameriky – chtějí vlády, aby jejich farmáři měli přístup k potenciálně lukrativním trhům s léčebným konopím, jež se právě rozvíjejí.

Svůj zájem vyjádřily i korporace. Tak například Altria, jež vlastní značky cigaret včetně Marlboro, investovala do kanadské konopné firmy 1,86 miliardy amerických dolarů (asi 41 miliard českých korun).

Jak se ukazuje v USA, je docela možné, že zdravotnický obchod se celkem snadno přerodí v prodej rekreačního konopí – a to může otevřít ještě větší trh.

Největším problémem je, že s konopím pro rekreační účely nelze obchodovat přes hranice. Země mohou jen dovážet a vyvážet léčebné konopí v rámci licenčního systému pod dozorem Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik (International Narcotics Control Board, INCB).

Farmáři v zemích typu Maroka a Jamajky mají pověst výborných pěstitelů konopí, nemohou ale vstoupit na trhy, jež se někdy horko těžko snaží zásobit domácí producenti – jak se stalo v Kanadě po legalizaci.

Účinky konopí

  • Může působit zmatení, úzkostnost a stihomam (paranoiu)
  • Pokud se kouří s tabákem, může zvýšit riziko nemocí typu rakoviny plic
  • Pravidelné užívání bylo spojováno se zvýšeným rizikem psychózy
  • Na některých místech se používá k léčbě vedlejších příznaků roztroušené sklerózy a rakoviny
  • V běhu jsou studie, zkoumající, zda lze konopí použít k léčbě dalších onemocnění včetně epilepsie a HIV/AIDS

Zdroj: NHS Choices

Zvolna se vyvíjející pravidla

I když jdou klepy o změně mezinárodního kontrolního systému, prozatím se něco takového zdá docela daleko.

Vlády, které se chtějí posunout k legalizaci, čelí výzvě: dobře vybalancovat nekontrolovanou legalizaci a tvrdou prohibici.

Mizerně regulovaný průmysl a látky, měnící vědomí – to není kombinace, nad níž by národy jásaly.

Zdá se ale víceméně jisté, že během příštích dekád změní svůj postoj ke konopí ještě více zemí.

A pak se tomu budou muset přizpůsobit domácí i mezinárodní pravidla.

O tomto článku

Tuto analýzu zadalo BBC odborníkovi, jenž pracuje pro jinou organizaci.

Dr. John Collins je výkonným ředitelem katedry mezinárodní drogové politiky na London School of Economics and Political Science.

Follow him @JCollinsIDPU