Přátelé, kamarádi, pacienti, začínáme mile, ale už toho máme opravdu dost. Kdyby se problém netýkal především starších spoluobčanů, kdybychom nenabyli dojmu, že se naší a jejich bolesti úředníci vysmívají, mohli bychom třeba vše brát s humorem. Nebo trpělivě čekat, spíše tedy trpět a čekat.

Zatímco v ostatním vyspělém světě jsou poslední roky plné dynamického rozvoje léčebného konopí, u nás jsme promarnili náskok, který jsme díky odborníkům i rozumné politice získali a vracíme se zpět kamsi do myšlenkového pravěku.

Přes sliby politiků a přijatý zákon není u nás stále léčebné konopí dostupné pro normální pacienty, o těžce nemocných seniorech nemluvě. SÚKL nedokázal za několik let a několik pokusů vypsat výběrové řízení tak, aby jeho výsledkem bylo cenově přijatelné léčebné konopí pro naše pacienty. Poslední výběrové řízení dopadlo jako vždy: tuzemské konopí je dražší než dovážené. A to je samozřejmě cenově nedostupné.

Naše obavy vzrostly, když jsme se dozvěděli, že místo renomovaných odborníků byla novou ředitelkou vládního odboru protidrogové politiky jmenována Jarmila Vedralová. Z její dosavadní činnosti i nejnovějších mediálních vyjádření je nám zřejmé, že pacienti, kterým léčebné konopí pomáhá, se ke svému léku nedostanou.

Přitom současný předseda vlády a tehdejší ministr financí napsal 29. března 2017 na svůj Facebook toto:

„JSEM PRO LEGALIZACI LÉKAŘSKÉHO KONOPÍ A PROPLÁCENÍ POJIŠŤOVNAMI
Tohle je Martina Kafková. Krásná holka. Byla vdaná, pracovala jako konstruktérka a ve volném čase učila hendikepované děti hrát na kytaru. Pak jednoho dne zakopla na rovném chodníku. Doktoři ji diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Ve 27 letech. Tělo postupně začalo vypovídat službu. Nepomohly žádné léky, které ji předepsali. A některé dokonce uškodily.
Martina skončila na vozíku. Manžel ji opustil, ale táta s mámou zůstali stateční: až do jejích padesáti let, sami jako důchodci, se o ni starali, nosili ji a pomáhali se vším, co bylo potřeba. Letos jí konečně přijali do specializovaného ústavu, kde dožívá.
Lidi si někdy myslí, že roztroušená skleróza je “jen” svalová dysfunkce, že člověk prostě “jen tak leží”. Omyl. Martina začala trpět takovými křečemi, až měla pocit, že se ji zlomí kosti v těle. Do toho má člověk smrtelnou úzkost, že se nemůže nadechnout. A doktoři pomoct nedokázali, protože víc prášků už by ji zabilo. “Byla to čirá hrůza,” popisuje její táta, kterého Martina prosila, aby ji pomohl se sebevraždou.
No a pak zkusila od kamaráda konopnou cigaretu. Křeč pominula.
Přátelé začali vozit Martině konopí pravidelně, bylo to něco, co konečně fungovalo na rozdíl od syntetických léků. Pak pro ni táta začal konopí pěstovat sám. Martina dokonce nabrala váhu, i když jen na 40 kilo… A tady začíná ten háček: pěstovat konopí byť pro vlastní potřebu je u nás nelegální. Je možné ho koupit: Martinu by to vyšlo na 64 tisíc měsíčně, pokud jde o zahraniční preparát, nebo 23 tisíc, pokud pochází z Česka. I když je to právě konopí, co dělí Martinu od totálního pekla a života v rámci možností, zdravotní pojišťovna ho odmítá proplácet. Její otec už obeslal, obvolal, obchodil přes dvacet institucí včetně vlády, poslanecké sněmovny, senátu, policajtů. Nestalo se nic.
Přitom máme u nás 23 tisíc lidí s touhle děsivou nemocí, čtyři tisíce z nich jsou na tom podobně jako Martina…
Takže jsem se rozhodl: napíšu dopis ministrovi zdravotnictví, poradím se s doktory a přijdu s návrhem, jak těmhle lidem pomoct. Když už stát zakazuje pěstovat si konopí na zahradě pro svou potřebu, tak ať všem, kteří lékařské konopí potřebují, ho proplatí v plné výši! Čili prosím vás, pokud máte ve svém okolí někoho, komu lékařské konopí prokazatelně prospělo k zlepšení zdravotního stavu, napište mi sem do komentáře svůj příběh.
Vždyť lidský život je ten nejpádnější argument.“

Nic se dosud z tehdejší slibů nestalo, situace se naopak zhoršila. Zkusili jsme již všechno: setkávali jsme se s úředníky, pojišťovnami, politiky, účastnili se odborných diskusí, popravdě i demonstrovali.

Nyní chceme vzít za slovo předsedu vlády. Souhlasíme s ním, že „lidský život je nejpádnější argument“. Vyzýváme ho, aby dodržel svoje slovo a „když už stát zakazuje pěstovat konopí na zahradě pro svou potřebu, tak ať všem, kteří lékařské konopí potřebují, ho proplatí v plné výši.“

Takže bereme premiéra za slovo. Pište nám svoje příběhy, zkušenosti, názory na to, jak vypadá podle vás chování státu k pacientům s léčebným konopí. Předáme mu je najednou a zeptáme se, kde udělali úředníci chybu, že to nefunguje. Nebo máte jiný názor?

Aby vaše příběhy měly nějakou vypovídací hodnotu, žádáme vás, aby obsahovaly následující:
Váš věk, léčený problém, délku léčby, pomohlo vám léčebné konopí či nikoli, dostali jste se jako pacient k léčebnému konopí bez problémů, je současná cena pro vás přijatelná?

Příběhy prosím zasílejte na emailovou adresu pribehypropremiera@kopac.cz

A bonusová otázka na závěr. Když tedy stát není schopen zajistit dle zákona dostupnou léčbu pro ty nejzranitelnější ve společnosti – těžce nemocné seniory – měl by povolit domácí pěstování této tradiční byliny pro sebe a rodinu?

Pokud pro Vás bude jednodušší odpovědět pomocí formuláře, využijte prosím tohoto odkazu.