Jak vlastně vypadá „huličův“ mozek ve srovnání s mozkem „nehuliče?“

Randy Robinson | původně publikováno 20. května 2019 na https://merryjane.com/culture/does-smoking-weed-kill-brain-cells

Až vám příště někdo řekne, že si kouřením trávy ničíte mozkové buňky, prostě ho nebo ji odkažte na toto vědecky podložené popření daného protikonopného tvrzení.

„Budu předstírat, že jsem Jamajčan, chlape,“ říká mi Jim Breuer, docela bělošský a hodně nejamajský týpek v ikonické komedii o trávě „Mazaní hoši (Half Baked).“

„Zkouřil ses do blbosti,“ odpovídá jeho kamarád Thurgood Jenkins (kterého hraje Dave Chapelle) a ksichtí se u toho.

Bez ohledu na předsudeční žvásty, Chapellova role ilustruje přetrvávající a až příliš rozšířený mýtus naší společnosti: kouření trávy z nás dělá hlupáky. Anebo – jak to někteří zaobalují – „tráva zabíjí mozkové buňky.“

Je to pravda? Není. Kdyby to tak bylo, většina z vás by pravděpodobně nyní slintala nad trsem zeleniny.

Tento lidsko-zeleninový příklad nemusí fungovat na příbuzné, učitele nebo profesory, kteří na váš intelekt hledí s hrubým opovržením prostě proto, že si příležitostně (nebo každý den, celý den) dáte pár šluků.

Naštěstí máme opravdovou, solidní vědu, na kterou můžete odkázat, až nějaký puritán zpochybní váš svazek s marjánkou.

Z historie: falešný experiment s opicemi makak rhesus

Kdysi dávno si odpůrci konopí nemysleli, že „huliči“ jsou nezbytně neinteligentní. Ale od pozdního 19. století do třicátých let století dvacátého byli kuřáci trávy považováni západní (čti: imperialistickou) lékařskou komunitou za šílené nebo psychotické.

Pověra o poškození mozku nabrala na síle v sedmdesátých letech minulého století, kdy prezident Richard Nixon – rozhodnut rozdrtit tuto bylinu milující protiválečné hnutí Black Power a jeho bílé hipísácké spojence – zmanipuloval federální výzkum tak, aby přinesl ‚vědecké důkazy‘ o tom, že kouření trávy zabíjí mozkové buňky.

Nixonova administrativa s tímto cílem přesvědčila psychiatra Roberta G. Heathe provést neblaze proslulý experiment s opicemi makak rhesus. V této takzvané studie vzal Heath skupinu opic, nasadil jim plynové masky a pak jim napumpoval do plynových masek tolik marihuany, že mozkové buňky opic zabíjelo přidušení a otrava oxidem uhelnatým.

Po skončení studie byly zveřejněny jen její výsledky.

Jak Heath manipuloval experiment s cílem potěšit prezidenta „prohnaného Dicka,“ bylo tajné až do roku 1980, kdy se PlayboyNORML dostali k úplné zprávě o studii s makaky rhesus. (Mimochodem: žádný vědec, který si jen trochu váží sám sebe, nikdy neutajuje své výzkumné metody.)

Nixonův zbrusu nový Národní ústav (pro otázky) zneužívání drog (National Institute of Drug Abuse (NIDA)) strávil celé roky tím, že využíval Heathovy zmanipulované studie k podpoře tvrzení, že kouření trávy zabíjí mozkové buňky. Tento mýtus zažil svůj vrchol během absurdní kampaně Nancy Reaganové „Prostě řekni ne“ v osmdesátých letech minulého století.

Dnes bychom měli říci jasné „Ne!“ na bláznivé tvrzení, že tráva zabíjí mozkové buňky. Stručně řečeno: na světě je příliš mnoho hyperinteligentních lidí, kteří přiznávají pravidelné kouření konopí.

Abychom nemluvili do větru: kdyby tráva zabíjela mozkové buňky, jak by mohl astronom Carl Sagan dostat v roce 1994 Medaili za veřejné blaho, obdobu Oscarů, kterou uděluje Národní akademie věd USA? Nebo jak by umělkyně Maya Angelou dostala Pulitzerovu cenu, Tonyho a tři ceny Grammy‘s? A jak by Snoop Dogg mohl přicházet se všemi těmi sametově hladkými rytmy?

Přesně.

Co věda říká doopravdy

Dukeova univerzita v roce 2016 provedla jednu z mnoha studií, prokazujících, že konopí mozek nepoškozuje. Výzkumníci po 10 let sledovali jednovaječná dvojčata, jež jsou v zásadě vždy geneticky shodné. V každém páru dvojčat jedno kouřilo trávu a druhé se jí ani nedotklo. V jejich neurokognitivních funkcích nebyly nalezeny žádné rozdíly.

Ale studie Dukeovy univerzity u dvojčat sledovala jen z vnějšku pozorovatelné chování. Jak vlastně vypadá „huličův“ mozek ve srovnání s mozkem „nehuliče?“

V roce 2015 vědci z Coloradské university v Boulderu použili magnetickou rezonanci s vysokým rozlišením ke srovnání objemu, tvaru a struktur mozku u kuřáků trávy ve srovnání s nekuřáky. A hádejte, na co výzkumníci přišli? Mezi mozky nebyly žádné rozdíly. Nic. Nula. Zhulené mozky vypadaly úplně stejně jako ty střízlivé.

Co si tedy můžeme z těchto dvou studií odnést? Tráva podle všeho nezabíjí mozkové buňky, ale ani neudělá nikoho chytřejším.

Ale co všechny ty studie IQ?

Oblíbený argument prohibicionistů o „tupých zhulencích“ tvrdí, že užívání konopí snižuje IQ. Nejdříve tedy pár slov o IQ, známém také jako „inteligenční kvocient.“

IQ měří pouze konkrétní typ inteligence. Zejména měří schopnost objevit a vysvětlit vzorce v úzce zaměřené hře se slovy a v 3D hlavolamech. IQ může se značnou spolehlivostí předpovědět úspěch jedince v jistých oblastech, jako je věda, obchod nebo počítače, ale o moc více toho nedokáže.

Vynálezce testů IQ, francouzský psycholog Alfred Binet, navíc nikdy nezamýšlel svůj test jako logaritmické pravítko k měření něčího vysokého intelektu. Používal jej jako nástroj pro diagnózu mentální dysfunkce u svých dětských pacientů.

Tohle musel Binet o vlastním testu říci: „Stupnice, přesně řečeno, nedovoluje měření inteligence, protože intelektuální kvality se vzájemně nepřekrývají, a tudíž nemohou být měřeny tak, jako jsou měřeny lineární hladiny.“

Jinými slovy: lidskou inteligenci nelze redukovat na pouhé číslo, protože je příliš složitá.

Tady jste ale narazili na intelektuální střelivo. Výzkumníci z Arizonské univerzity v roce 2018 prostudovali 1989 párů dvojčat z Anglie a Walesu. Podobně jako už zmíněná studie Dukeovy univerzity, ani v Arizoně neobjevili rozdíly v IQ mezi dvojčaty, z nichž jednoho trávu kouřilo a druhé nikoliv.

Drogový výzkumník Ian Hamilton z Univerzity v Yorku řekl listu Daily Mail, že dospívající s nízkým IQ mají vyšší pravděpodobnost kouření marihuany, protože jim to stimuluje mysl. To může vysvětlovat, proč u „huličů“ někteří psychologové popisují nižší IQ.

Bez ohledu na výše řečené věda najisto ví, že kouření trávy vám naruší krátkodobou paměť, jak může dosvědčit každý, kdo si dal dýmku a pak strávil hodinu hledáním klíčů od auta (které celou tu dobu držel v ruce). Ale tím to asi tak končí.

Opravdu záleží na tom, jestli si pamatujete statistiky LeBron Jamese ze sezóny 2003-2004 americké basketbalové ligy? Ne, nezáleží, obzvláště když tráva může zlepšit kvality každého pouličního připinkávače.

Jen užívejte zodpovědně, a vaše tělo – a váš mozek – vám za to později poděkují.

Follow Randy Robinson on Twitter