Jak se po legalizaci marihuany změní kanadská kultura?

Září 2018: prodavač jednoho z rychle se vyrojivších trhů s konopím v ontarijském Hamiltonu v Kanadě drží palici marihuany pod zvětšovacím sklem. Nový trh vzbuzuje otázku: jak se pod vlivem trávy změní Kanada, země známá zdvořilostí, javorovým sirupem, hokejem a možná již brzy také vysokopotentním konopím.

New York Times; původně publikováno 14. října 2018 na http://www.staradvertiser.com/2018/10/14/breaking-news/how-will-canadian-culture-change-when-marijuana-is-legal/

NEW YORK TIMES

HAMILTON, Ontario >> Nahoře ve třetím patře komerční budovy poblíž okraje města se nalézá vize kanadské budoucnosti.

Stovky lidí se procházejí za zvuků rytmické hudby kolem marihuanových výrobků na prodej na jednom z rychle vyrašivších tržišť. Marihuanové skořicové šneky. Marihuanové celozrnné tyčinky a bezglutenové potraviny. Marihuanová škrabadla na paty, pěny do koupele, balzámy na rty. Marihuanová směs oříšků, marihuanoví gumídci a marihuanové třešňové koláče.

Mezi oblaky kouře, vypouštěnými lidmi z „rigů“ (high-tech e-cigarety na koncentrované výtažky) je přenosný automat na kávu, jenž ale nabízí kupcům konopnou verzi kanadského klasického „dvojitě dvojitého“ – aneb presa s dvojitou smetanou a dvojitým cukrem – napuštěnou tetrahydrokanabinolem, látkou, jež způsobuje omámení.

Ve středu se po 95 letech prohibice Kanada stane druhou zemí na světě (po Uruguayi, jež má ale méně než desetinu kanadské populace), která zlegalizuje konopí.

„Na tento den kanadské historie se budeme pyšně ohlížet,“ říká Hillary Blacková. Je jednou z kanadských vůdčích aktivistek, a nyní pracuje pro Canopy Growth Corp., největší konopnou společnost na světě. „Do značné míry přebíráme vedoucí postavení na světovém pódiu.“

S tím, jak se blíží datum legalizace, se hodně pozornosti soustřeďuje na logistiku – přijímají se pravidla, kde budou lidé moc kouřit a kupovat konopí, jak bude policie testovat řidiče na známky omámení, jak se bude snášet marihuana a zaměstnavatel, a kdo si kolik urve z rašícího mnohamiliardového průmyslu.

Ale bleší trh s konopím – kde se vše děje ilegálně až do příštího roku, kdy přestane být prodej konopných potravin a dalších výrobků nezákonný – vzbuzuje závažnější otázku: jak se pod vlivem trávy změní Kanada, země známá zdvořilostí, javorovým sirupem, hokejem a možná již brzy také vysokopotentním konopím. Změní to zdvořilé a trochu rezervované Kanaďany v pohodáře se sluncem v duši?

Kanaďané kouří spoustu trávy už nyní.

Podle celonárodního průzkumu 42,5 % Kanaďanů někdy v životě zkusilo marihuanu a kolem šestnácti procent užilo konopí v průběhu posledních tří měsíců. Průzkum UNICEF v roce 2013 zjistil, že mezi lidmi starými 15-24 let užila konopí v posledních třech měsících celá třetina. To dělá z kanadské mládeže největší pařiče na světě.

Někteří lidé si myslí, že legalizace nepřinese nezměrné změny jen do Kanady, ale i do zbytku do světa.

„Prohibice páchá napříč světem skutečně vážné škody,“ říká marihuanová advokátka Blacková.

Uvádí, že mezi lidmi, odsouzenými pro držení konopí, byli černoši a indiáni v množství mnohem vyšším, než by odpovídalo jejich zastoupení ve společnosti. „To, co nyní napravujeme v Kanadě, je vážná právní záležitost, a já se jen modlím, aby se svět svezl s námi.“

Některé ze zemí se mohou „svézt“ z ekonomických důvodů. Tržní analytici očekávají, že hodnota s konopím svázaného průmyslu v roce 2020 dosáhne 5 miliard amerických dolarů (6,5 miliardy kanadských dolarů), a přinese pracovní místa zpět do dnes vyprázdněných měst kolem továren, jako je ontarijské Smith Falls, kde Canopy sídlí.

„17. říjen je tím dnem navždy,“ říká majitelka stánku Hotbox Lounge na torontském Kensingtonském tržišti. Po dvě desetiletí byla známa jako Abi Roach. Posledních 18 let prodávala příslušenství pro kouření trávy, a vybízela kuřáky marihuany, aby si ubalili, pronajali si dýmky anebo si potáhli z ringů, jimiž byl lemován její „dab bar.“

„Nyní musíme reformovat právo až k bodu, kdy bude konopí normální součástí našich životů, ať už se je rozhodneme užívat nebo ne,“

Jiní jsou skeptičtější.

„Nemyslím, že se nějak zvýší užívání konopí; možná na začátku, kdy to bude jakože horká novinka,“ říká Geraint Osborne, profesor sociologie na University of Alberta, jenž studuje užívání konopí posledních 13 let.

Andre Hathaway, profesor sociologie na University of Guelph, jenž také studuje užívání konopí, klade otázku, jak korporatizace a regulace ovlivní stereotypně mírumilovnou, liberální, anti-establishmentovou konopnou kulturu.

Poukazuje na to, že nové vládní regulace – které určuji, kolik si může člověk koupit, mít u sebe a sdílet s jinými (30 gramů), stejně jako kde a jak může užívat konopné produkty (pro začátek jen konopnou herbu a olej s nízkou potencí) – mají potlačit užívání konopí, nikoliv k němu ponoukat.

„Někteří to označují za „prohibici 2.0,““ říká Hathaway. „Regulace přinesly zvýšený pocit kontroly.“

Konopná kultura se během tří let, jež uplynuly od zvolení premiéra Justina Trudeaua, kterému k tomu dopomohl slib legalizace marihuany, na mnoha místech Kanady vynořila nebojácně ze stínů.

Na mnoha ulicích byly otevřeny dispenzáře, jež prodávají nejrůznější odrůdy konopí a vysokopotentní výtažky z něj. Vyrojily se pravidelné bleší trhy jako ten v Hamiltonu – takže nyní se mohou obchodníci v oblasti Toronta zúčastnit pěti trhů týdně.

Rozšířily se konopné kluby, a nenabízejí jen místo k zakouření si, ale také lekce o pěstování konopí v domácnosti a o přípravě konopných krémů. Potraviny s obsahem konopí se rozšířilo natolik, že národní asociace restaurací Restaurants Canada o nich pořádá seminář. Otevřely konopné cestovky, stejně jako konopné „bud-and-breakfasty.“

Univerzity a vysoké školy napříč Kanadou otevírají kurzy o konopném byznysu, investicích, maloobchodě a kultivaci.

Noviny, které najaly konopné reportéry na plný úvazek, mají konopné stránky, plné kontextové reklamy pěstitelů, licencovaných vládou. Propagují řady konopných nápojů, konopnou kávu a konopné hračky pro psy, čímž se připravují na dobu, kdy takové výrobky budou legální.

Velkou otázkou zůstává, co se stane s obrovským ilegálním trhem, jehož hodnotu Kanadský statistický úřad odhaduje na 5,3 miliardy kanadských dolarů Vzhledem k tomu, že legalizace vytvoří pro vládu nový daňový příjem, všeobecně se očekává, že policie si do tohoto šera posvítí.

Podmínky se ale mění s tím, jak si pravidla pro nový zákon nastavují jednotlivé provincie.

V srpnu nově zvolená vláda provincie Ontario odvolala svůj plán prodávat konopí ve vládních obchodech; namísto toho bude vydávat soukromníkům licence. V září rozšířila provincie seznam míst, kde se může konopí užívat, a to z ze soukromých pozemků na kdekoliv.

„Nikdy jsme nevěřili, že si budeme moci zapálit jointa na ulici,“ říká Lisa Campbellová, předsedkyně Ontarijské asociace konzumentů a prodejců konopí. Asociace najala za 20 000 amerických dolarů na měsíc lobbistu, který má přesvědčit vládu, aby změkčovala podmínky.

Nedávno založila konopnou dceřinou společnost rodinné firmy na víno a lihoviny; předtím pořádala Green Market, pravidelný bleší trh na konopné potraviny v Torontu. Trh se uskutečnil zhruba třicetkrát a vždy ilegálně.

„Mysleli jsme si, že legální a licencované bleší trhy s konopím jsou jen zhulený sen,“ řekla k tomu. „Ale myslím, že jsme z toho udělali natolik obecně přijatelnou záležitost, že nás nyní oslovují Restaurants Canada a dožadují se naší pomoci.“

Lobování bude pokračovat až do doby, jíž Campbellová označuje za „vrchol legalizace“ – to je doba zhruba za rok, kdy vláda plánuje rozšířit rejstřík legální marihuanových výrobků v Kanadě, takže budou zahrnovat potraviny, výtažky a krémy.

Mezitím se městské rady snaží rozhodnout, zda povolit konopné kluby, jako je Hotboax Lounge paní Roachové.

Vyhnula se uzavření své lounge argumentem, že slouží návštěvníkům parku a poskytuje jim bezpečný prostor k užívání jejich vlastní marihuany. Jejím snem ale je prodávat konopí svým zákazníkům.

Roachová vidí konopí skoro jako kukuřici, požívanou ve zpracované formě Kanaďany téměř každý den. Přestože lidé jedí každý den jen minimum kukuřice, říká, že „kukuřičný sirup je ve všem.“

O rozšíření byznysu sní i Reena Rampersadová, jež vede konopnou cateringovou firmu a organizovala bleší trh v Hamiltonu, městě asi hodinu na západ od Toronta. Má v plánu velmi brzy začít v karibské restauraci, která jí patří, nabízet konopnou kávu.

„Trendy se nejprve ukáží v šedé zóně, pak se z nich stane mainstream,“ říká. „Je to jen otázka času.“

Stigma kolem konopí už se trochu rozplynulo s tím, jak mu věnují pozornost média a investoři. Stereotyp kuřáka trávy se v Kanadě posunul z líného, zapomnětlivého povaleče směrem k lékařům, podnikatelům a právníkům – z nichž si mnozí pořídili módní konopné firmy.

Jedním z takových právníků je Jack Lloyd. Po léta editoval pod mnoha pseudonymy knihy o konopí, které vydávalo Green Candy Press. „Teď je to tak, že všechny mediální společnosti mají novináře specializované na konopí, a ti používají vlastní jména,“ říká,

„Jak dlouhý kus cesty jsme urazili.“