Stále narůstá počet federálních států USA, jejichž úřady legalizují konopí, zejména pro medicínské účely. Mnozí lidé přísahají na jeho údajnou prospěšnost, nová studie ale varuje, že časté užívání může vést k „zneschopňujícím“ příznakům konopného abstinenčního syndromu.

Marie Cohut; původně publikováno 24. října 2018 na https://www.medicalnewstoday.com/articles/323425.php

Nová studie – vedená Mailmanovou školou veřejného zdraví Columbia University a Irwingovým lékařským centrem téže univerzity – zkoumala, jaké procento lidí, kteří často užívají konopí, může zažít konopný abstinenční syndrom.

Tento stav je zahrnut v posledním vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-5)), jenž byl zveřejněn v roce 2013.

Podle DSM-5 trpí bývalý častý uživatel drogy konopným abstinenčním syndromem, pokud zažívá během týdne poté, co přestal konopí užívat, alespoň tři z následujících příznaků:

„V rychle se měnícím prostředí marihuanových zákonů a postojů k ní,“ poznamenává autorka studie Prof. Deborah Hasinová, „se užívání konopí mezi americkými dospělými dále zvyšuje.“

„Proto,“ dodává, „je kriticky důležité mít více informací o prevalenci a korelátech klinického abstinenčního syndromu, které se dostanou k obecné populaci.“

Absťák má spojitost s psychickými onemocněními

Výzkumníci začali rozhovory s 36 309 participanty, kteří se registrovali pro Národní epidemiologický průzkum o alkoholu a souvisejících stavech v letech 2012-2013; jde o celonárodní průzkum, který se zabývá i klinicky diagnostikovaným konopným abstinenčním syndromem.

Pro analýzu studie použili výzkumníci data, nasbíraná od 1527 participantů, kteří o sobě prohlásili, že jsou častými uživateli konopí. To znamená, že užívali konopí alespoň třikrát týdně, a to po dvanáct měsíců, předcházejících rozhovoru.

publikaci o studii, která byla vydána vědeckým časopisem Drug and Alcohol Dependence, vědci sdělují, že podle jejich analýzy zažije konopný abstinenční syndrom na 12 procent lidí, kteří často kouří marihuanu.

Výzkumníci také píší, že se zdá, že konopný abstinenční syndrom má zřejmě spojitost s mentální neschopností a s rodinnou historií deprese.

Tyto symptomy také byly asociovány s řadou psychických onemocnění včetně poruch nálady, úzkostných poruch (sociální fobie, agorafobie a panické poruchy), poruch osobnosti a posttraumatické stresové poruchy.

Ze všech možných příznaků absťáku participanti nejčastěji uváděli nervozitu nebo úzkostnost (76 procent respondentů), nepřátelskost (72 procent), problémy se spánkem (68 procent) a depresivní nálady (59 procent respondentů).

Méně participantů zažilo tělesné příznaky konopného abstinenčního syndromu. Když se fyzické příznaky objevily, nejčastěji to byly bolesti hlavy, třas a pocení.

Výzkumníci sestavili „profil“ osoby, která často užívá konopí. Typicky to jsou muži (66 procent participantů), běloši (59 procent), v mladém dospělém věku 18 – 29 let (50 procent participantů), se středoškolským vzděláním (49 procent), svobodní (54 procent) a žijí v domácnosti s nízkým příjmem (45 procent).

Potenciálně nebezpečné následky

Konopný abstinenční syndrom nebyl v žádné závislosti s tím, kolik dnů v týdnu užívali dobrovolníci konopí, výzkumníci ale zjistili statisticky významnou souvislost mezi abstinenčním syndromem a  počtem jointů, které dobrovolníci vykouřili denně. Nezdálo se, že by s pravděpodobností nástupu abstinenčních příznaků nějak souvisela rodinná historie zneužívání drog či alkoholu. S konopným abstinenčním syndromem nicméně souvisela rodinná historie výskytu deprese.

 

„Konopný abstinenční syndrom je krajně zneschopňující stav.“

Deborah Hasinová

 

Prof. Hasinová vysvětluje: „Příznaky konopného abstinenčního syndromu spolu s  depresivními a úzkostnými poruchami vyžadují klinickou pozornost. Musí také vést k efektivnější léčbě častých uživatelů konopí.“

Je také mimořádně znepokojená skutečností, že nové způsoby užívání konopí, jako elektronickými cigaretami, mohou znamenat, že si uživatelé nejsou vědomi, kolik marihuany vlastně užívají.

„Většina těch, kteří užívají konopí novými způsoby – v jídle a vaporizováním – konopí také kouří,“ poznamenává profesorka Hasinová. „Proto mohou uživatelé jiných způsobů než kouření podceňovat množství konopí, jež užívají,“ varuje.

Z tohoto důvodu profesorka Hasinová navrhuje, aby specialisti navrhli solidní strategii, která by jim pomohla lépe posuzovat následky konopí pro jedince, a to v závislosti na koncentraci THC.

„Vzhledem k nárůstu potence konopí v posledních letech,“ pokračuje, „bude pro pokrok v porozumění konopnému abstinenčnímu syndromu důležité, abychom vyvinuli spolehlivé nástroje k výzkumu následků koncentrace konopí a způsobu užití.“