NORML reaguje na poslední tvrzení o spojení konopí a psychózy

Dnes, 20. března 2019, se objevila v britském vědeckém časopise The Lancet studie, jež vzbudila širokou pozornost. Podle jejího odhadu je 30 až 50 procent psychóz v EU možno přičíst konopí, a zvýšená hladina THC v konopí toto riziko zvyšuje.

Paul Armentano, zástupce ředitele NORML | původně publikováno 20. března 2019 na https://blog.norml.org/2019/03/20/norml-responds-to-latest-cannabis-and-psychosis-claims/

Dnes, 20. března 2019, se objevila v britském vědeckém časopise The Lancet studie, jež vzbudila širokou pozornost. Podle jejího odhadu je 30 až 50 procent psychóz v EU možno přičíst konopí, a zvýšená hladina THC v konopí toto riziko zvyšuje.

Národní organizace USA pro reformu marihuanových zákonů (NORML) už dříve psala o datech, ukazujících mnohasměrnou asociaci mezi konopím a psychiatrickými nemocemi, a varovala, že lidé s predispozicemi k psychóze nebo jiným nemocem mohou mít vyšší riziko negativních vedlejších účinků.

Zůstává přinejlepším předčasné a přinejhorším senzacechtivé tvrdit na podkladě této nové studie, že mezi marihuanou a psychiatrickými onemocněními je kauzální spojení. To proto, že to byla studie observační, a jako taková může prokázat nanejvýš korelace, nikoliv příčinnou souvislost.

Nicméně navzdory tomuto omezení autoři směle „usuzují na kauzalitu.“ Vzhledem ke skutečnosti, ža takový vztah mezi příčinou a následkem zůstává neprokázaný a mezi odborníky neexistuje shoda, zda vůbec existuje, závěr studie z Lancetu je přinejmenším velmi spekulativní.

Ba co více: je solidně prokázáno, že lidé s psychiatrickými onemocněními typicky užívají všechny drogy ve větší míře než průměrní občané, takže stěží překvapí skutečnost, že lide poprvé přijatí s psychózou do psychiatrické nemocnice mají vyšší pravděpodobnost užívání konopí než lidé ze všeobecné populace. To ale není důkaz, že danou nemoc jakkoliv způsobuje marihuana. Spíše to bude prostá asociace, protože mnoho psychiatrických pacientů praktikuje samoléčbu konopím. Nebo může tento vztah existovat, protože mnozí z predisponovaných ke psychóze mají podobnou predispozici k užívání konopí – a konkrétně tato teorie je podporována mnoha klinickými experty.

Možná ještě důležitější je fakt, že konopí užívaly různé populace po desetiletí s různou intenzitou, a přitom výskyt psychózy a dalších psychiatrických onemocnění zůstával v téže době ve všech skupinách obyvatel USA všeobecně stálý. To silně svědčí proti kauzálnímu vztahu.

A na sám závěr: předpoklad autorů o údajně rozdílném účinku konopí v závislosti na množství THC v něm obsaženém je také velmi pochybný. To proto, že účastníci studie podávali informace o svém užívání zpětně sami. V důsledku toho nebyli autoři schopni ověřit obsah THC v marihuaně, užívané účastníky studie. Konopí bylo navíc z větší části obstaráváno na černém trhu – a ani tam uživatel nemá o obsahu THC jasno.

Bez ohledu na tato omezení by obavy, popsané ve studii, měly být brány vážně. Poskytují argument pro větší regulaci rostliny, aby bylo lépe možné držet ji stranou mládeže a těch, kteří mají vyšší riziko negativních reakcí. Ale setrvávání na marihuanové prohibici neplní ani jeden z těchto úkolů. V tomto kontextu nejsou poslední senzacechtivá tvrzení – i kdybyste jim věřili – žádnou podporou zpřísnění prohibice, ale nabízí munici pro kampaň za její zrušení.