Historie konopí v Evropě

Různé evropské civilizace užívaly konopí po tisíciletí. Ve skutečnosti bylo konopí jednou z nejdůležitějších zemědělských plodin až do 20. století. Tehdy byly některé formy konopí zakázány.

Victor Berca | původně publikováno 5. července 2019 na https://straininsider.com/history-cannabis-europe

Nyní konopí zažívá comeback – nikoliv jako rekreační droga, ale jako léčivo. Přípravky s obsahem konopí nám pomáhají spát, uvolňují úzkost a mohou být použity na celou řadu onemocnění.

Konopí pomáhalo starobylým civilizacím prosperovat

Jak asi očekáváte, nikdo si není jist, kdy historie konopí v Evropě začala. Víme ale, že technické konopí, které je odrůdou druhu Cannabis, bylo jednou z prvních rostlin, které pradávní lidé před více než 10 000 let přetvářeli na tkaniny.

Má se za to, že konopné oblečení je jedním z nejstarších v lidské historii. V moderním Iránu se našel útržek konopné látky z doby 8000 let před naším letopočtem, a to je důkaz, že lidé ve staré Mezopotámii užívali konopí pro výrobu tkanin.

Nyní vědci určují původ konopí do Asie a na Střední Východ, kde se rostlina zřejmě objevila na konci poslední doby ledové. Protože byly příznivé klimatické podmínky, a protože konopí roste – no, jako tráva –, můžeme se pravděpodobně domnívat, že rostlina tehdy pokrývala velké plochy půdy.

Momentálně nikdo neví, zda k pěstování starobylé civilizace vedlo velké rozšíření konopí nebo snadnost, s níž se sklízí, ale archeologické nálezy ukazují, že rostlinu do Evropy přinesly nomádské kmeny.

Konopí a jámová kultura

Jámová kultura zažívala rozkvět ve letech 3300-2600 před naším letopočtem. Díky několika migračním vlnám kultura zabírala na svém vrcholu území mezi řekou Ural a severem Černého moře (nebo západní hranicí Karpat nebo ještě dále – to v závislosti na zdroji informací).

Archeologové se domnívají, že Jámová kultura se v Evropě a Asii rozšířila díky nomádským kmenům. To se mělo stát na přelomu doby měděné a bronzové. Možná víte, že většina evropských jazyků je indoevropského původu. Jámová kultura v tom hrála nemalou roli.

Lidé jámových kultur byli obvykle kočovnými pastevci, ale když se dostali na úrodnou půdu v Evropě, někteří se usadili poblíž řek a začali pěstovat plodiny. A zdá se, že konopí bylo plodinou, na kterou spoléhali pro výrobu tkanin.

Tkaní konopí jako motor civilizace

Tkaní je dovednost, jíž moderní společnost vesměs zapomněla, je to ale dovednost, která vznik moderní společnosti umožnila. Lidé objevili tkaní v paleolitu, a používali rostliny jako len, kopřivy a konopí k výrobě rozmanitých produktů od oděvů po košíky, provazy, rybářské sítě a dekorace.

Pro svou strukturu a trvanlivost bylo konopí obecně užíváno k výrobě lodních plachet a lodních lan pro lodě doby bronzové. Konopí má podobnou strukturu jako len, a je právě tak mnohostranně použitelné. Konopí bylo také všeobecně užíváno k výrobě oděvů. V některých kulturách bylo zpracování konopí hlavní pracovní náplní žen.

Starodávní hrnčíři používali konopnou látku k výrobě forem a konopné provázky k vytváření ozdobných vlisů na jimi vyrobených hliněných nádobách.

Marihuana jako rekreační droga starodávných kultur

Věřte nebo ne, jedna z nejstarších písemných zmínek o konopí jako rekreační droze pochází od dávného řeckého historika Herodota. Je znám jako „otec historie“ a jako jeden z nejméně spolehlivých dávných historiků, protože měl tendence vpisovat do historických událostí legendy nebo prostě lhát, kdykoliv se mu to hodilo. Tak či tak, Herodotos je jedním z prvních, kdo zmínil konopí písemně.

Podle Herodota Skythové – nomádské kmeny, které žily na dnešní jižní Sibiři – užívali výpary konopných květů a semen, které nahřívali na rozpálených kamenech. Kuriozitou na tom je, že Herodotos zmínil tuto praktiku, jen aby dokázal, jak barbarští Skythové byli v porovnání s jeho řeckými spoluobčany, kteří dávali přednost pití vína.

Konopí bylo pěstováno ve starobylém Řecku, důkazů o tom, že by bylo používáno k rekreačním účelům, je ale jen málo. Řecky filozof Democritus na jednom místě popisuje směs, zvanou patamaugis jako směsku vína, myrhy a konopí. Podle filozofa směska způsobovala halucinační stavy (a nejspíše také sucho v ústech a hroznou bolest hlavy den poté).

Konopí jako lék ve starověku

Slovo „cannabis“ je řeckého původu, a existuje spousta důkazů, že rostlina byla ve starověkém Řecku užívána jako lék. Dioscorides, uznávaný lékař a botanik, zařadil konopí do své encyklopedie léčivých rostlin, zvané De material medica.

Dioscorides doporučoval konopí k tišení zánětů, k léčbě otoků a k rozhánění zatuhlosti tkáně kolem kloubů. Lékař také tvrdil, že šťáva, vylisovaná z čerstvých rostlin, může účinkovat na bolest v uších, a že pojídání semen konopí ve velkých množstvích zabraňuje početí dítěte (NEZKOUŠEJTE to doma).

I když je De material medica podle dnešních standardů jen o málo lepší než deník amatérského botanika, řecký rukopis byl přeložen do mnoha jazyků a byl užíván lékaři jako primární farmakologický manuál až do konce 15. století.

Konopí ve středověku

Středověk přinesl evropské civilizaci spoustu změn, ale i v tomto historickém období hrálo konopí stále významnou roli.

Zdá se, že konopí bylo populární textilií mezi Skandinávci. Lidé, žijící v nordických zemích, pěstovali konopí a užívali je k výrobě provazů a plachet pro námořní lodě. Objev zemědělské usedlosti poblíž jižních hranic Norska je důkazem, že tam pěstování konopí bylo v tomto období rozšířeno.

Archeologové dosud nenalezli důkazy, že by Skandinávci používali konopí jako halucinogenní drogu, takže usuzují, že bylo pěstováno pro výrobu textilu.

Muslimská populace v Evropě nicméně ve středověku užívala konopí jako rekreační drogu, když byl muslimský svět ovlivněn šířením súfismu.

Během středověku získalo konopí díky pevnosti svých vláken postavení jedné z nejdůležitějších evropských plodin. Konopí bylo pěstováno ve velkých množstvích napříč kontinentem, a spoléhaly na ně mnohá království a budoucí říše.

Konopí v moderní historii

I když bylo konopí v Evropě masivně využíváno až do raného moderního věku, byla to právě tato doba, kdy zářilo prozatím nejvíce.

Anglický vládce Jindřich VII roce 1533 zavedl zákon, podle nějž byli všichni majitelé půdy povinni osít konopím alespoň čtvrt akru na každých 60 akrů jejich půdy – jinak riskovali pokutu. Zákonem chtěl král Jindřich dosáhnout zvýšení produkce vláken, které potřeboval na lana a na námořní plachty rostoucího anglického loďstva.

V roce 1563, tedy o třicet let později, následovnice Jindřicha VII Alžběta I přijala ve snaze rozšířit své loďstvo podobný zákon. Pokuta za neuposlechnutí zákona byla 5 britských liber, což v tě době byla cena pěti liber (2,5 kilogramu) stříbra. To je pěkně drahé i podle dnešních standardů.

Zvýšená poptávka po tkanině ze strany britského loďstva přiměla britskou říši pěstovat konopí v Novém světě, což mělo také urychlit kolonizaci. Zpráva z roku 1613 uvádí, že konopí, které už v Americe bylo, když to své přivezli Angličané, je lepší než to dovážené.

To se mohlo stát proto, že v roce 1545 Španělé přivezli technické konopí do Chile a domorodci je tam začali pěstovat. Nebo se to mohlo stát proto, že když se Evropané dostali na Nový svět, konopí už v Americe rostlo. Vědci se na tom dosud neshodli.

Užívání konopí v pozdní moderní době

Když Napoleon Bonaparte provedl invazi do Egypta v roce 1798, francouzské jednotky byly zkroušeny poznatkem, že v zemi nelze najít žádný alkohol, protože Egypt byl islámskou zemí, která konzumaci alkoholu zakazovala. Místo pití alkoholu zkusili Bonapartovi vojáci hašiš, který se jim velmi zalíbil.

Francouzským vojákům se hašiš líbil natolik, že jej s sebou přinesli zpět do Francie, kde se stal ze dne na den senzací. Francouzské dobývání Alžírska, které začalo roku 1830 a trvalo až do roku 1847, popularitu užívání hašiše dále zvýšilo.

V roce 1544 vybraná skupina intelektuálů, jako byl Victor Hugo, Honoré de Balzac, Alexandre Dumas, Eugène Delacroix a Dr. Jacques-Joseph Moreau, vytvořila tzv. Klub hašišínů (Klub jedlíků hašiše) a provozovali každý měsíc „séances.“ Nikdo neví jistě, zda se skupině podařilo navázat kontakt s mrtvými či nikoliv, ale jasné je, že za hašiš utratili celá jmění.

Konopí v současnosti

I když bylo užívání marihuany v mnoha evropských zemí zakázáno od konce 19. století nebo na začátku století dvacátého, technické konopí se užívá za různými účely po celou tu dobu dodnes.

Selektivním šlechtěním a rozsáhlým výzkumem se evropským národům podařilo vytvořit odrůdy technického konopí, které lze použít k řadě účelů, jako je výroba textilu, bot, papíru, bioplastů, biopaliv, izolaci, ke krmení dobytka, potravě pro lidi a stavební materiály.

Dnes se zdá, že konopný průmysl je na vzestupu díky zvýšení popularity kanabidiolu (CBD). CBD je látkou, s níž se pojí velké naděje při léčbě epilepsie, úzkostnosti a depresivity, některých chorob kůže a nespavosti.

Navíc svůj comeback zažívá i marihuana. Mnohé evropské země legalizovaly nebo právě legalizují užívání léčebného konopí, a některé legalizovaly jeho užívání také pro rekreační účely. [zde se autor dopustil chyby; s výjimkou Nizozemí a jeho politiky „marihuana je ilegální u zadních dveří cofffee shopu a legální, když se prodává uvnitř cofffee shopu“ není legální rekreační marihuana nikde v Evropě; úmysl legalizovat rekreační konopí zatím ohlásilo pouze Lucembursko; pozn. překl.].

Historie konopí v Evropě – myšlenky na závěr

Historie konopí v Evropě je dlouhá a komplikovaná – do značné míry jako historie kontinentu samotného. Není ale pochyb, že konopí je jednou z rostlin, které našim předkům pomohly přivést tento kontinent do jeho současného geopolitického stavu.

Evropani užívají konopí po tisícovky let, a podle všeho s tím právě nyní nepřestanou. Konopí bude v příštích letech svými léčebnými a ekologickými vlastnostmi měnit tvář světadílu i nadále.