Indica vs. sativa: falešná dichotomie

Pokud jste [v USA nebo Kanadě; pozn. překl.] vešli do libovolné rozdělovny konopí za úplatu, našli jste menu rozdělené na odrůdy Indica a odrůdy Sativa. Ale co když vám řeknu, že to vaší oblíbené rostlině činí medvědí službu? No, je to tak. Takže se připoutejte a pozorujte, jak se svět kolem vás točí!

Dylan Nickerson | původně publikováno 25. září 2019 na https://cannabisdigest.ca/indica-vs-sativa-a-false-dichotomy/

Historie konopí

Začněme tím, že se podíváme na moment v dějinách, kdy začalo být konopí rozdělováno do dvou kategorií. Švédský botanik Carl Linnaeus prosadil pro psychoaktivní rostlinu termín Cannabis sativa [konopí seté] v polovině 18. století, ale první rozlišení na kmeny přišlo později v roce 1785, kdy francouzský biolog Jean-Baptiste Lamarck dostal několik rostlin, nasbíraných v Indii. Vzhledem k fyzickým odlišnostem mezi oběma varietami Lamarck cítil potřebu je odlišit, a tak vytvořil novou odrůdu – cannabis indica [konopí indické].

A co když vám nyní řeknu, že existují ještě nejméně dvě odrůdy konopí? Když v roce 1924 ruský botanik Janiševsky studoval divoké konopí na Sibiři, zjistil, že narazil na třetí odrůdu. Tyto nové rostliny měly rozdílnou velikost, tvar a semena než dvě dosud ustanovené odrůdy. Také mnohem rychleji dozrávaly a do květu se dostávaly bez ohledu na délku denního světla. Nazval tuto novou odrůdu cannabis ruderalis [konopí rumištní].

Ještě později byla v Austrálii objevena čtvrtá odrůda konopí, vysoká rostlina se zvláštními pavučinovitými listy. Tato rostlina byla nazvána „kačení noha“ pro jedinečné listy, které připomínají nohy vodního ptactva natolik, že je okamžitě rozeznatelná jako rostlina konopí, pokud listy nejsou skryty v květenství. Rostlina roste ve vnějším australském prostředí do velkých výšek, ale některé firmy se semeny konopí je začaly křížit do podob, vhodných pro skryté pěstitele ve městech.

Takže kam nás to vede?

Jak vidíte, genetika konopí je dnes nesmírně spletitá, když většina odrůd je směsí tří hlavních odlišných variet, a to může pacientům ztížit orientaci na trhu. Existuje reálná šance, že zažijete něco, co bude v přímém protikladu oproti tomu, co od odrůdy čekáte. Stejně tak můžete vynechat spoustu úžasných odrůd, protože budou mylně klasifikovány jako něco jiného.

K řádnému pochopení toho, jak nás ta která odrůda ovlivní, je nejlépe prozkoumat její obsah kanabinoidů a terpenů; vždy ale tu možnost nemáme, a tak musíme používat nos. Při existenci doslova tisíců různých kombinací stovek různých aktivních chemických látek je nemožné se 100% jistotou předpovědět, jak ta která odrůda ovlivní konkrétně vaši specifickou fyziologii. I přitom se ale můžete vycvičit v identifikaci jistých terpenů a odhadnout, jak na vás bude konkrétní odrůda působit. Některé terpeny mají více tradiční „sativa“ účinky – například limonen, jenž zlepšuje náladu a chuť do práce, nebo pinen, který zvyšuje bdělost a vyvolává euforii. Jiné terpeny mají tradičně relaxující či sedativní vlastnosti, typicky spojované s indikou, například linalool, myrcen a karyophylen.

Na závěr je třeba zdůraznit, že konopí se dělí na různé odrůdy po jen krátkou část své historie, a že toto dělení nikdy nebylo určeno k ničemu jinému než k popisu rozdílného vzhledu rostlin. Po ještě kratší část historie lidé používají termíny „sativa“ a „indica“ k popisu účinků po užití rostliny, i když ve skutečnosti každá ze čtyř odrůd má potenciál způsobit účinků celé spektrum.

Se stále se zlepšující technologií a výzkumem kanabinoidů, terpenů a jejich role v účincích konopí jsme svědky stále přesnějšího označování stran toho, jak zakoupená odrůda uživatele ovlivní. Do doby, než se dosáhne naprosté přesnosti, je nejlepší vzdělávat se v různých účincích, způsobených sekundárními kanabinoidy a terpeny i flavonoidy; tak budeme schopni lépe odhadnout, která odrůda nám udělá v našem momentálním stavu nejlépe.