Léčebné konopí snižuje počet úmrtí způsobených opioidy

Insys Therapeutics je americká farmaceutická společnost z Arizony, která se nedávno stala největším finančním sponzorem kampaně proti legalizaci konopí v tomto státě. Firma vyrábí ústní sprej proti bolesti obsahující opioid fentanyl a plánuje uvést na trh další produkt, tentokrát s obsahem dronabinolu, což je syntetická verze THC. V prohlášení zástupci Insys uvedli, že na kampaň dali 500 000 dolarů proto, aby zabránili „ohrožení zdraví občanů Arizony, zejména dětí“. Člověk ale nemusí být génius, aby pochopil, že farmaceutický gigant se bojí také důsledků, které by legalizace mohla mít na jeho byznys.

Text: Jacob Sullum
Překlad: Lukáš Hurt

Nejnovější studie ukazuje, že Insys se má opravdu čeho obávat. Epidemioložka June Kimová z Kolumbijské univerzity společně se svým týmem publikovala v časopise American Journal of Public Health článek, v němž uvádí, že u smrtelně zraněných řidičů ve státech, kde je povolené užívání konopí k léčbě, je nižší pravděpodobnost, že budou pod vlivem opioidů.

Ochrana veřejného zdraví

Tyto závěry společně s výsledky dříve publikovaných studií naznačují, že legalizace konopí k léčebným účelům vede ke snížení užívání nebezpečných léků a tím i záchraně lidských životů.

Kimová a její tým sbírali data z amerického Analytického systému hlášení smrtelných nehod (FARS) z let 1999 až 2013. Zaměřili se na osmnáct států, kde se prováděly testy na drogy u minimálně 80 procent řidičů, kteří zemřeli při dopravních nehodách. Studie odhalila, že u řidičů ve věku 21 až 40 let byla ve státech, kde byla uzákoněna léčba konopím, o polovinu nižší pravděpodobnost, že budou mít pozitivní test na opioidy.

„U smrtelných nehod řidičů ve věku 21–40 let ve státech, kde je léčba konopím legální, byla nižší pravděpodobnost, že byli pod vlivem opioidů, než tomu bylo před uvedením těchto zákonů v platnost,“ tvrdí vědci. „Přestože jsme odhalili prokazatelnou souvislost pouze u věkové skupiny řidičů 21–40 let, odpovídá to specifikům zákonů o léčbě konopím: minimální věk, kdy se může jedinec začít legálně léčit konopím, je obvykle 21 let, a podle průzkumů je většina uživatelů léčebného konopí mladší 45 let.“

Skutečnost, že byl řidič pozitivní na opioidy, nemusí nutně znamenat, že tyto léky na bolest přispěly k tomu, že měl dopravní nehodu. Na základě této studie bychom proto neměli dělat žádné závěry o vlivu léčebného konopí na bezpečnost provozu. Nicméně na základě dat o smrtelných dopravních nehodách můžeme zhodnotit rozsah konzumace opioidů v daných státech. Kimová a její tým uvádějí, že „prudká a chronická bolest jsou mezi pacienty nejčastěji jmenovanými důvody, proč se léčí konopím“. Proto se zdá logické, že užívání opioidů klesne (nebo poroste pomaleji) ve státech, které mají uznané konopí jako léčivo.

Data o smrtelných nehodách jsou v souladu s výsledky jiné studie, která byla publikována loni v červenci v časopise Health Affairs. Tento výzkum sledoval předepisování léků proplácených v rámci pojišťovacího systému Medicare v letech 2010 až 2013. Ashley Bradfordová, postgraduální studentka oboru veřejná politika na Univerzitě v Georgii, spolu se svým otcem, W. Davidem Bradfordem, ekonomem na stejné univerzitě, zjistila, že „užívání léků na předpis, které by konopí mohlo v klinické medicíně nahradit, prudce pokleslo ve chvíli, kdy byla uzákoněna léčba konopím.“

Pokles spotřeby léků proti bolesti

Nejdramatičtější pokles se týkal předpisů na léky proti bolesti. Jejich počet se po zavedení zákonů o léčebném konopí snížil o 3 645 denních dávek na jednoho lékaře za rok. Statisticky významný pokles počtu předpisů nastal i u dalších léčiv. Předepsáno bylo také méně léků proti záchvatům (o 1 370 denních dávek na jednoho lékaře za rok méně), psychózám (1 123), proti úzkosti (1 106), nevolnosti (1 028) a poruchám spánku (615).

Pacienti, kteří již opioidová analgetika užívají a začnou se zároveň léčit i konopím, mohou pociťovat lepší analgetické účinky, což jim v důsledku umožní snižovat dávky opioidů.

Bradford a Bradfordová také uvádějí, že „po zavedení zákonů o léčebném konopí nebyly zjištěny žádné změny v počtu denních dávek u léčiv, která nejsou s léčebným konopím spojena. Z toho vyplývá, že zmíněný pokles v počtu předpisů zřejmě souvisí se zavedením těchto zákonů.“

Pojistný systém Medicare pokrývá především léčiva pro pacienty ve věku 65 let a více, je však dostupný i pro pacienty pobírající federální dávky pro handicapované. Bradford a Bradfordová také poznamenali, že „předchozí studie naznačily, že pacienti v programu Medicare mohou tvořit jen malou část pacientů, kteří užívají léčebné konopí. Pouze 13–27 procent pacientů, kteří konopí k léčbě užívají, je ve věku 50 a více let.“ Analýza dat o smrtelných nehodách, kterou provedla Kimová se svým týmem, zároveň ukazuje, že k nahrazení jiných léčiv konopím dochází nejčastěji ve věkové skupině 21 až 40 let, jejíž členové tvoří většinu uživatelů léčebného konopí.

Další studie dokazují, že nahrazení léků na předpis konopím snižuje počet úmrtí spojených s opioidy. V roce 2014 byly v odborném časopise JAMA Internal Medicine zveřejněny závěry výzkumu vycházejícího z analýzy úmrtních listů z let 1999 až 2010, v nichž se dočteme, že „ve státech, které povolily léčebné konopí, je o 24,8 procent nižší průměrná roční míra úmrtnosti na předávkování opioidy v porovnání se státy, kde je léčba konopím nelegální.“ Autoři dále konstatují, že „tyto zákony jsou spojovány s nižší mírou úmrtnosti v důsledku předávkování léky, která se nadále snižuje.“ Důvodem je zjevně to, že každý rok přechází stále více pacientů od opioidů ke konopí.

I přes současnou hrozbu „opioidové epidemie“ trvá americká federální vláda na tom, že konopí „nemá žádné opodstatněné využití v medicíně“.

Díky nižší míře úmrtnosti v důsledku předávkování opioidy zemřelo jen v roce 2010 o 1 700 lidí méně než za rok předchozí. Vědci navrhují pro tento efekt několik možných vysvětlení. „Pacienti trpící chronickou bolestí, která není způsobena rakovinou, by za normálních okolností užívali opioidová analgetika. Nyní ale mají možnost výběru mezi nimi a konopím,“ uvádí jeden z autorů Marcus Bachhuber. „Navíc pacienti, kteří již opioidová analgetika užívají a začnou se zároveň léčit pomocí konopí, mohou kromě toho pociťovat i lepší analgetické účinky, což jim v důsledku umožní snižovat dávky opioidů a s nimi spojené riziko předávkování. Pokud povolení léčebného konopí povede ke snížení polypragmasie (zejména té spojené s benzodiazepiny) u lidí užívajících opioidová analgetika, poklesne riziko předávkování.“

Tento přínos má možná mnohem větší vliv, než by se na první pohled mohlo zdát. Úmrtí spojená s opioidy většinou souvisejí s kombinací s jinými léčivy a benzodiazepiny v tom hrají významnou roli. Bradford a Bradfordová také přišli na to, že zákony povolující léčbu konopím vedly k méně častému předepisování léků, které slouží k léčbě úzkosti a poruch spánku. Benzodiazepiny se běžně používají v obou těchto případech.

Americký Národní úřad pro ekonomický výzkum publikoval loni report, který potvrdil, že legalizace léčebného konopí je spojena s relativním poklesem počtu úmrtí souvisejících s opioidy. Kromě toho David Powell z instituce RAND Corporation spolu se svými dvěma kolegy doplnil výše popisovanou analýzu Bachhubera a jeho týmu o data z dalších tří let. Sledovali také počty lidí, kteří se léčili ze závislostí na opioidních lécích, a zjistili, že jich bylo méně ve státech, které legalizovaly léčebné konopí. „Stejně tak je v těchto státech nižší počet smrtelných případů předávkování opioidy. Naše výsledky ukazují, že pokud poskytneme pacientům širší přístup k léčebnému konopí, můžeme potenciálně snížit zneužívání silně návykových léků proti bolesti.“ Podobně jako Bachhuber i oni přišli na to, že čím déle bylo léčebné konopí legálně dostupné, tím více přibylo pozitivních změn.

I přes současnou hrozbu „opioidové epidemie“, která v roce 2014 přepsala smutný rekord v počtu úmrtí způsobených léky proti bolesti, trvá americká federální vláda na tom, že konopí „nemá žádné opodstatněné využití v medicíně“. Vezmeme-li v potaz výsledky zmíněných studií, dá se říci, že tento dogmatismus má smrtící důsledky.

Zdroj: online verze časopisu Forbes