Lidský metabolismus THC
Všeobecně se ví, že tetrahydrokanabinol (THC) je aktivní látkou konopí a důvodem, proč se po jeho požití lidé cítí omámení. Méně už je ale známo, co se s THC děje v těle a jaký to má vliv na omámení. Tento příspěvek přináší souhrn vědeckého výzkumu lidského metabolismu THC – s vizualizacemi a vysvětleními v jednoduchém jazyce
Marlene Rupp | původně publikováno 21. prosince 2016 na https://sapiensoup.com/human-metabolism-thc#.XEQPm2vt8g5.facebook
Původně bylo mým cílem psát o účinku konopí v mateřském mléce (update – i k tomu jsem se teď dostala), ale jak jsem se do tématu dostávala hlouběji, začal mě fascinovat metabolismus THC a jeho význam pro psychické účinky konopí. Naučila jsem se, proč se konopí mění v jiné drogy, když se pojídá versus kouří – a to i na molekulární úrovni –, proč má v těle tak dlouhý biologický poločas a jak techniky inhalace hluboce ovlivňují biologickou dostupnost THC. Trvalo mi dva měsíce, než jsem se pročetla vědeckými publikacemi, jež nejsou volně dostupné veřejnosti, a než jsem zanalyzovala původní data a našla v tom všem nějaký smysl. Většina zdrojů tohoto příspěvku pochází z vědeckých časopisů a občas u některých definic z Wikipedie.
Dost mě překvapilo, že jsem na dané téma nemohla najít žádnou infografiku. A tak jsem se po sesbírání všech dat rozhodla takovou infografiku, jež by shrnovala lidský metabolismus THC, vytvořit sama. Užijte si ji a sdílejte ji. Doporučuji vám nicméně dočíst také tento příspěvek, protože obsahuje další informace, jež jdou za rámec infografiky.
Abyste pochopili, co se s THC děje ve vašem těle, musíte nejdříve pochopit, co se děje, když se THC do vašeho těla dostane. Biochemická část na začátku mého příspěvku vám může přijít náročná; mně tedy tak přišla, když jsem se začala tématem prokousávat. Ale věřte mi, stojí to za to – slibuji, že čtení bude po téhle části snazší a neskutečně zajímavé.
Trocha biochemie
Po užití konopí játra rozloží jeho hlavní psychoaktivní látku delta-9-THC na jiné molekuly. Nejdříve enzymy změní delta-9-THC na 11-OH-THC (jež je rovněž psychoaktivní) a pak na 11-COOH-THC, které psychoaktivní není [1].
Na internetu najdete pro tyhle molekuly různá jména. Pokud z toho budete stejně zmatení, jako jsem byla já, mohla by vám pomoci následující tabulka:
v tomto článku používáme název | vyslovuje se | v chemii se zapisuje | též známo jako |
delta-9-THC | “delta 9 THC“ | Δ9-THC | THC |
114-OH-THC | “hydroxy THC“ | 11-OH-Δ9-THC | 11-hydroxy-THC |
11-COOH-THC | “karboxy THC“ | 11-COOH-Δ9-THC | 11-nor-9-carboxy-THC, 9-carboxy-THC, THC-COOH |
THC=Tetrahydrokanabinol
A znova, v játrech se delta-9THC mění na 11-OH-THC, jež se mění na 11-COOH-THC. To byste si měli zapamatovat, protože nyní vysvětlím, jak THC putuje lidským tělem.
Poznámka: Tyto tři molekuly THC mají rozdílné vlastnosti. Pro srozumitelnost je nazývám jejich plnými jmény, delta-9-THC, 11-OH-THC, 11-COOH-THC, pokud ovšem nemyslím THC obecně.
Metabolické cesty THC
To, zda někdo konopí inhaluje nebo jí, znamená velké rozdíly. A jak uvidíme v následující kapitole, metabolická cesta má vliv na účinnost THC.
Inhalace
Když se konopí kouří nebo vaporizuje, delta-9-THC vstupuje do krve vstřebáváním z plic. Jakmile se delta-9-THC dostane do krve, putuje přímo do srdce, a to je pak pumpuje do celého těla – včetně mozku – aby se mohlo navázat na kanabinoidní receptory. Psychologické omámení nastává, když molekuly THC překročí hematoencefalickou bariéru a naváží se na receptory v mozku.
Existují dva druhy kanabinoidních receptorů:
- CB1 receptory, jež jsou aktivovány delta-9-THC a 11-OH-THC, a nacházejí se především v mozku a centrálním nervovém systému, a
- CB2 receptory, které jsou aktivovány kanabinolem a nalézají se především v mandlích, slezině a v bílých krvinkách.
Pokaždé, když krev projde tělem, jistá její část proteče játry. Tam je psychoaktivní delta-9-THC metabolizováno na psychoaktivní 11-OH-THC a na nepsychoaktivní 11-COOH-THC. Poté tyto dva metabolity putují spolu s delta-9-THC do srdce a tamodsud do celého těla. 11-OH-THC se váže na CB1 receptory stejně jako delta-9-THC.
Biologická cesta plicemi typicky ústí během 10 minut po užití v prudký vzestup delta-9-THC v krvi. Hladina 11-OH-THC vrcholí o něco později, asi po 15 minutách od užití. Poté hladiny obou psychoaktivních molekul ostře klesají, až se po 12 hodinách dostanou pod detekovatelnou hladinu 0,5 ng/ml. Druhý, nepsychoaktivní metabolit 11-COOH-THC má vrchol hladiny asi hodinu po užití a v krevním řečišti se vyskytuje velmi dlouho. V citované studii trvalo 168 hodiny – tedy 7 dní – než se dostal pod detekovatelnou hranici.
Hodnoty v krevním séru po inhalaci 15,8 mg versus snědení 20 mg delta-9-THC [2, 8;] inhalation=inhalace; ingestion=snědení
Snědení
Když je delta-9-THC snědeno, vstupuje do krevního řečiště přes stěny žaludku a střev. Testy se zářením označenými molekulami delta-9-THC ukázaly, že tento proces může být velmi efektivní, když se vstřebává – v závislosti na nosiči – 90-95 % molekul delta-9-THC [3]. Pokud se delta-9-THC vstřebává gastrointestinálně, delta-9-THC putuje nejdříve do jater, kde je většina eliminována resp. metabolizována ještě předtím, než vůbec může aktivovat receptory. Po prvním průchodu játry zbývající delta-9-THC a oba jeho metabolity jdou do srdce a odtud do oběhu. Delta-9-THC a 11-OH-THC se tak dostávají do mozku současně.
Biologická dostupnost
Kolik ze zkonzumovaného THC se tedy dostane do krve? Na to není jednoduchá odpověď. Biologická dostupnost má poměrně široký rozptyl.
Inhalace
V pokusu šest pokusných subjektů vykouřilo přesně stejné dávky delta-9-THC. Testovaný subjekt pan Burns vykázal téměř třikrát vyšší hodnoty delta-9-THC v krvi než Homer, který vykázal hodnoty nejnižší. U všech pokusných subjektů nastal vrchol hladiny THC mezi 6 a 10 minutami po inhalaci [2].
Srovnání hladin delta-9THC v krevním séru šesti mužských subjektů po inhalaci 15,8 mg THC (jména jsou fiktivní) [2]
Co ovlivňuje biologickou dostupnost? Dvěma hlavními faktory jsou (1) metoda inhalace, např. zda vapujeme či kouříme, kouříme jointa nebo dýmku, a (2) zda je testovaný subjekt nepříliš častým nebo pravidelným uživatelem. Biologickou dostupnost zvyšují technické finesy, jako je hloubka nádechů při inhalaci, délka šluku nebo zadržení dechu po vdechnutí kouře či výparů [3]; pravidelní uživatelé inhalují efektivněji, a proto mají o 50-70 % vyšší biologickou dostupnost delta-9-THC [4, 5].
Napříč lehkými a těžkými uživateli je biologická dostupnost inhalovaného delta-9-THC mezi 10 a 35 % [3].
Snědení
Pro pojídaný delta-9-THC je biologická dostupnost jen mezi 4 a 12 %. Oproti inhalaci má zde uživatel jen málo možností biologickou dostupnost ovlivnit; výjimkou je volba co nejlepšího nosného média. V mnoha studiích za něj zvolili sezamový olej nebo podobný vysoce tučný nosič. Po orálním užití byla vysoká variabilita pozorována nejen v absolutních hladinách THC, ale také v čase, kdy u jednotlivých výzkumných subjektů hladina dostoupila vrcholu. Konkrétně mohla osoba A vykázat vrchol koncentrace po jedné hodině od okamžiku, kdy delta-9-THC snědla, zatímco osoba B vykázala vrcholnou koncentraci až po šesti hodinách. Zaznamenány byly také několikačetné vrcholy [3].
Z čeho jsou silnější účinky, z inhalace nebo ze snězení?
Následující graf porovnává expozici delta-9-THC při třech různých metodách užití: inhalaci, polknutí a injekci. V praxi se delta-9-THC obvykle v injekcích nepodává, ale v této studii bylo injekce použito v zájmu zjištění biologické dostupnosti různých způsobů užití. Stejná studie udává střední biologickou dostupnost 18 % pro inhalaci a 6 % pro snědení [6].
Absolutní čísla zastupují průměrnou plochu pod křivkou (area under curve, AUC), jež se používá ve farmakokinetice k odhadnutí koncentrace léku v [krevním] plazmatu [6]; intravenous = injekčně; smoking = kouřením; oral = polknutím
Když jsem si prohlédla tenhle graf poprvé, měla jsem sklony k závěru, že z inhalace jsou silnější psychoaktivní účinky než z polknutí, ale s takovou domněnkou je pár problémů.
Hladiny THC v krvi jsou mizerným indikátorem hloubky psychického obluzení.
Zaprvé při tom, jak se biologická dostupnost mezi jednotlivými uživateli ostře liší, je obtížné určit správnou dávku pro férové srovnání. Máte srovnávat vykouření 13 miligramů s 20 miligramy snězenými? Anebo byste to měli vzhledem k mnohem nižší biodostupnosti snědeného delta-9-THC srovnávat s polknutými 40 miligramy?
Zadruhé – a to je důležitější – jsou hladiny THC v krvi mizerným indikátorem hloubky psychického obluzení.
Krev THC transportuje, jde ale o to, kam:
- Psychoaktivní THC se váže k CB1 receptorům v mozku. Proto už několik minut po inhalaci vidíme vyšší koncentrace THC v mozku než v krvi.
- THC je vrcholně rozpustné v tucích. THC je rychle vstřebáváno tukovou tkání, kde se rádo akumuluje a zůstává po několik dní. Ztěchto tukových zásobáren je pomalu vylučováno zpět do krevního oběhu [7].
Distribution of THC in the body = Distribuce THC v těle (v hodinách).
THC concentration = koncentrace THC
Blood = Krev
Brain = Mozek
High perfusion tissues = Houbovité tělní tkáně
Low perfusion tissues = Pevné tělní tkáně
Fat = Tuk
Jak si můžete všimnout v grafu výše [7], po vykouření THC je mezi nastoupením koncentrace v krvi a v mozku časový odstup. Proto vysoké hladiny THC v krvi neznamenají, že uživatel právě zažívá psychické obluzení.
Zatřetí, THC není jen THC. Některé studie došly k závěru, že psychické obluzení lépe koreluje s krevní hladinou metabolitu 11-OH-THC, jehož absolutní zastoupení je oproti delta-9-THC mnohem nižší [8]. Více o tom v příští a poslední kapitole.
Psychické obluzení
Psychoaktivní účinky se začnou manifestovat právě zhruba v okamžiku, kdy je koncentrace THC vysoká v mozku. V níže popsané studii byli uživatelé požádáni, aby zhodnotili intenzitu svého zážitku na stupnici od 1 do 10, a to jak po inhalaci, tak po snězení THC.
Inhalace
V „kouřovém“ grafu níže vidíte typickou špičku hodnot delta-9-THC na samém počátku, následovanou o několik minut později špičkou v koncentraci 11-OH-THC (tato studie nezobrazuje hodnoty 11-OH-THC). Subjektivně posuzovaný účinek dosahuje nejvyšších hodnot asi 10 minut po špičce v koncentraci delta-9-THC [9].
Srovnání hladin delta-9-THC v krevním séru a psychologického obluzení po inhalaci a polknutí delta-9-THC. Tabulková data nebyla k dispozici, data byla vynášena z grafu v publikaci. Jsou možné nepatrné nepřesnosti [9].
delta-9-THC levels (ng/ml) = hladiny delta-9-THC (v nanogramech na mililitr); rated effect = posouzení účinku; smoking (13 mg THC) = vykouření (13 miligramů THC); ingesting (20 mg of THC) = snědení (20 miligramů THC)
Snědení
Druhá tabulka výše ukazuje tatáž data pro polknutí 20 miligramů delta-9-THC. Povšimněte si, že časová osa má jiné jednotky. Gastrointestinální vstřebávání je pomalejší a obvykle při něm má křivka krevní hladiny THC a psychického obluzení tvar pozvolného narůstání a pak poklesu. Povšimněte si prosím také, že hodnoty reprezentují jen průměry. Zatímco osoba A zažije obluzení na stupni „3,“ osoba B může zažít stupeň „9.“ Proto je třeba graf brát s jistou rezervou.
Porovnání psychického obluzení na časové ose od 15 minut do 360 minut (tj. 6 hodin) po požití ukazuje potenci delta-9-THC, pokud je sněden.
Porovnání psychického obluzení po inhalování versus pozření delta-9-THC. Původní data byla vynesena na delší časovou linku s cílem vizualizovat účinky každé z metabolických cest [9].
rated effect = posouzení síly účinku; smoking (13 mg) = vykouření (13 miligramů delta-9-THC); oral (20 mg) = snězení (20 miligramů delta-9-THC)
Prezentovaná studie ukazuje pro orální konzumaci komparativně malý psychologický účinek. Viděla jsem druhý soubor dat, který dokumentoval mnohem silnější psychické obluzení, jež vydrželo téměř dvakrát déle než v prezentované studii (při stejné dávce) [8, 9].
„Efekt prvního průchodu“ játry drasticky mění poměr dvou psychoaktivních kanabinoidů.
Mnozí uživatelé tvrdí, že produkty ke snězení vyvolávají mnohem silnější obluzení, než když stejné množství konopí vykouří. Naneštěstí není mnoho studií, které by porovnávaly kvalitu psychologického účinku u jednotlivých způsobů užití. Na podkladě dat, která jsem našla, nemohu takové tvrzení podpořit ani vyvrátit.
Při prostudování dat ale přijdete na to, že o síle psychologického obluzení rozhoduje poměr delta-9-THC ku 11-OH-THC. A tento poměr přímo závisí na metodě užití.
Když se konopí inhaluje, krevní testy ukazují poměr delta-9-THC ku 11-OH-THC zhruba 10:1. Když se ale konopí polyká, krevní testy ukazují poměr 1:1 [8].
Metabolická cesta mění složení THC v krvi, a proto také jeho účinky [8].
11-OH-THC prostupuje hematoencefalickou bariérou (buňkami, tvořícími předěl mezi krví a mozkovou či míšní tkání) snadněji než delta-9-THC. V testech na zvířatech navíc 11-OH-THC ukázalo, že je sedmkrát potentnější než delta-9-THC, tj. sedmkrát schopnější navázat se na CB1 receptory v mozku [3].
Suma sumárum, znamená to, že nižší biologická dostupnost delta-9-THC po jeho snězení je vyvážena vyšším výskytem 11-OH-THC a jeho vyšší potencí v mozku.
Závěrem je, že s 11-OH-THC dostanete za své peníze lepší zboží.
Co jsem se naučila
Není mnoho studií, které by zkoumaly korelaci psychického obluzení s koncentrací THC v krevním séru. Ale v těch několika málo ukazují lepší korelaci psychického obluzení s 11-OH-THC. To je pro notorického optimistu ve mně zajímavá novinka, protože takhle dostanete více za méně.
Nechtěla bych se zamotat do diskuse o tom, zda jsou drogy dobré nebo špatné. Respektuji, že jedinci dělají rozhodnutí o tom, jak chtějí myslet, cítit a žít. A dokud neubližují jiným, myslím, že by lidé měli moci užívat drogy – legální nebo ilegální – jako nástroje k dosažení kýženého stavu vědomí.
Je třeba ale říci, že je fakt, že drogy mají kýžené účinky a nechtěné vedlejší účinky. A pro udržení si pevného zdraví po celý život stojí za to minimalizovat svou expozici drogám.
Ergo, kdybych měla příležitost pocítit kvalitně zdokumentované pozitivní účinky konopí při užití jen zlomku dávky, která je k tomu aktuálně třeba, byla bych moc ráda. A se mnou lidé, kteří chtějí dosáhnout jemný, dlouho trvající účinek, který se bez problémů včlení do jejich každodenního života.
Potraviny jen s nízkým obsahem konopí mohou být tím, co chtějí dosáhnout lidé hledající jemný, dlouho trvající účinek při nízkých dávkách.
Minimální účinná dávka
Přijít na správnou minimální účinnou dávku je záležitostí metody pokusu a omylu. Biologická dostupnost divoce kolísá mezi věkovými skupinami a pohlavími. Jaterní enzymy muže a ženy fungují odlišně, což vede k nižším úrovním plazmatického clearingu u žen [10] – a to se musí brát také v úvahu.
Takže: kde začít? Některé marihuanové potraviny, prodávané ve federálních státech USA, jež legalizovaly marihuanu, obsahují astronomické dávky 100 miligramů THC a více. Neobjevila jsem studii s orální dávkou nižší než 20 miligramů, ale těch 20 gramů vyvolalo střední až silné účinky napříč studiemi, díky čemuž si myslím, že minimální účinná dávka bude výrazně nižší. Federální stát USA Colorado vyhláškou určil maximální možnou dávku v jedné konopné potravině na 10 miligramů THC, a to je také státem doporučená dávka „k jednorázové konzumaci.“ Kdyby jeden gumový medvídek, napuštěný THC, obsahoval této látky 10 mg, zvážila bych, zda z něj nesníst jen nožičku [11].
Kuřákova paranoia
Jinou – docela užitečnou – lekcí, která mi byla uštědřena během výzkumu metabolismu delta-9-THC, je, jak zacházet s kuřákovou paranoiou. Většina nás to zná: vy, váš kamarád, který kouří poprvé, mimořádně vysoká dávka nebo prostě špatný den. I mistr tesař se někdy utne. Až příště zažiji, jak někdo vyvádí, řeknu mu něco jako „Jo, jsi super zmaštěný. To proto, že v tvém mozku teď právě nastala vrcholná koncentrace THC. Užij si to, kámo, protože z vědeckých studií víme, že ten vrchol netrvá nijak dlouho. Za pár minut už pojedeš sešupem dolů.“
Můžete nás také podpořit, nebo nám pomoci v tom, co umíte (tisk, PR, organizace, překlady...) - napište nám. Děkujeme vám.