Nejvlivnější studie o konopí všech dob

Následující kompendium přelomových studií o konopí se zaměřuje výhradně na špičkový výzkum, který buď zásadně posunul naši vědomost o léčebnách vlastnostech rostliny, nebo zcela odhalil destruktivní kousky oficiálních dezinformací – jako třeba „kouření konopí vám způsobí rakovinu plic.“

David Bienenstock; původně publikováno 5. listopadu 2018 na https://www.leafly.com/news/science-tech/most-impactful-marijuana-research-studies-of-all-time

To je ale jen polovina toho, co se děje na průsečíku konopí a vědy. Než se tedy soustředíme na kvalitní vědu, začněme s naneštěstí typickým příkladem nevěrohodných důkazů, které byly v zájmu podpory totální války vlád s konopím používány konzistentně posledních sto let.

Náš příběh začíná v roce 1974, kdy dr. Robert Galbraith Heath zveřejnil výsledky studie z University v Tulane, kde vedl katedru psychiatrie a neurologie. Nyní již zesnulý dr. Heath je ve světě neurovědy poněkud kontroverzní postavou, zvláště pro své pionýrské snahy o studium hluboké mozkové stimulace (též známé coby elektrošoky) jako “konverzní terapie“ homosexuálů, a pro svou vědomou účast v experimentech, vedených CIA, jež zkoumaly „mozek vymývací“ drogu zvanou bulbokapnin. V roce 1974 ale byly jeho reference bezchybné.

A tak když Heath dospěl k závěrům, jež měly ukázat, že „aktivní složka marihuany [THC] poškozuje mozkové dráhy,“ noviny beze stopy skepse vycházely s titulky typu „Tráva poškozuje mozek.“ Protikonopní politici typu tehdejšího kalifornského guvernéra Ronalda Reagana se zase studie chytili, aby ji prohlásili za důkaz tak strašného nebezpečí konopí, že o jeho legalizaci nelze ani jen uvažovat.

Podobně jako jiné federálně financované studie i Healthův výzkum byl od základu nekvalitní. V knize Kouřové signály: sociální historie marihuany její autor Martin Lee prohlašuje tuto mimořádně malou studii opic makak rhesus za „učebnici vědeckého podvodu.“

„Heathovy opice byly uvězněny ve vzduchotěsných plynových maskách a [pravidelně] nuceny vdechovat v pěti minutách ekvivalent 63 vysokopotentních marihuanových cigaret. A vida – primáti utrpěli poškození mozku z dušení a otravy kysličníkem uhelnatým, ale Heath výsledky přisoudil toxicitě marihuany.“

Heathovy výsledky nikdy nebyly replikovány, a několik prominentních následných studií – včetně jedné z Národního střediska USA pro výzkum v toxikologii – jeho závěry výslovně zavrhlo.

Pak si v roce 2003 ministerstvo zdravotnictví USA patentovalo „konopí jako neuroprotektant,“ a to s využitím studií, podle nichž látky v konopí nejenže nezpůsobují poškození mozku, ale jsou účinné pro „omezení neurologických poškození po … mrtvici a úrazu, nebo v léčbě neurodegenerativních onemocnění typu Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy nemoci a demence z HIV.“

Až dodnes je konopí drogou na Seznamu číslo 1 – což je plivnutí do tváře nejen nejnovějšího výzkumu o neskutečných léčebných vlastnostech rostliny, ale také jedněm z nejstarších zdravotnických textů vůbec. Tak například Herbář božského rolníka (2727 př.n.l.), jenž je považován za nejstarší pharmacopoeiu na světě, uvádí konopí mezi „nejvyššími elixíry nesmrtelnosti“ a doporučuje je jako nejlepší lék na „zácpu, ‚ženskou slabost,‘ dnu, malárii a revmatismus.“

Na závěr úvodní části chceme uvést, že tento seznam studií má sloužit pro začátečníky.

Indická konopná komise (1894)

V roce 1893 byla Indie pod britským panstvím, a koloniální vláda cítila znepokojení nad množstvím konopí (tj. „konopných drog“), užívaného domorodci. Na mnoho míst země tak byly vyslány týmy britských a indických zdravotnických profesionálů, aby nasbírali informace nejen o zdravotních účincích konopí, ale také o jeho společenských a morálních dopadech.

Výsledkem byla mohutná studie (přes 3000 stran) se svědectvími téměř dvanácti set „lékařů, kuliů, jogínů, fakírů, ředitelů útulků pro náměsíčné, malých pěstitelů bhangu, výběrčích daní, pašeráků, armádních důstojníků, dealerů konopí, provozovatelů ganja paláců a služebnictva.“ Téměř všechna data v sedmisvazkové výzkumné zprávě podporují dva základní závěry: mírná konzumace konopí je buď neškodná nebo prospěšná, a prohibice konopí by byla vrcholně nespravedlivá.

„Zákaz nebo třeba jen podstatné omezení užívání tak blahodárné rostliny jako je konopí by vedlo k velkému utrpení a rozzlobení,“ uzavírá výzkumná zpráva. Pro dalších padesát let tento výzkum čněl nad ostatními coby nejkomplexnější a vědecky nejrigoróznější práce na dané téma vůbec.

La Guardiova zpráva (1944)

Newyorský primátor Fiorella La Guardia v přímé reakci na anslingerovskou dezinformační kampaň éry filmu Reefer Madness sestavil nezávislou komisi špičkových lékařů, psychiatrů, psychologů, farmakologů, chemiků a sociologů. Zadal jim provést zevrubné zkoumání konopí, založené na podrobném přehledu veškeré dostupné vědecké literatury a na vlastním výzkumu členů komise.

Přelomová výzkumná zpráva, vydaná jako Le Guardiova zpráva, získala pochvalu prestižní Newyorské akademie medicíny; jednoznačně prohlašovala, že prohibice konopí je zcela neakceptovatelná.

„Marihuana podobně jako alkohol nemění základní osobnost,“ uzavírají svou zprávu autoři. „Marihuana samotná nevede k protispolečenskému chování. Neexistují důkazy, že by setrvalé užívání marihuany bylo odrazovým můstkem pro užívání opiátů. Dlouhodobé užívání drogy nevede k fyzické, mentální nebo morální degeneraci, ani jsme nepozorovali jakékoliv trvalé škodlivé následky setrvalého užívání. Právě naopak: marihuana a výrobky z ní spolu s umělými náhražkami mají potenciálně cenné léčebné použití, které si zasluhují další zkoumání.“

Objev THC (1964)

Když tým izraelských vědců pod vedením dr. Raphaela Mechoulama v roce 1964 objevil THC a identifikoval je jako primární psychoaktivní látku rostliny konopí, nešlo jen o průlom v našem kolektivním porozumění konopí – vedlo to také k řadě průlomů v našem porozumění fungování lidského těla.

Na konci osmdesátých let to znamenalo objev zcela nového tělesného systému – endokanabinoidního systému – jenž můžete považovat za „kořenový operační systém,“ svým způsobem centrální procesor, který reguluje a pozměňuje funkce mnoha dalších důležitých systémů a udržuje je v rovnováze.

Kompletní vysvětlení endokanabinoidního systému, jehož autorem je server Leafly, objasňuje, jak přesně endokanabinoidní systém funguje a proč jeho objev byl průlomem nejen pro léčebné konopí, ale pro medicínu jako celek.

(pozn. překl.: rok před Mechoulamem identifikoval a absolutní konfiguraci kanabidiolu a delta-9-tetrahydrocannabinolu včetně určení polohy jejich dvojné vazby v monoterpenickém cyklu určil slavný olomoucký chemik František Šantavý; svůj objev nicméně publikoval pouze v L. Acta Univ. Palackiana, a tedy jeho objev zapadl a veškeré renomé za něj je přisuzováno Raphaelu Mechoulamovi)

Zpráva Shaferovy komise (1972)

Poté, co studovali konopí po více než dva roky, přišel tým odborníků osobně vybraných prezidentem Richardem M. Nixonem se souborem doporučení, která začínala okamžitým zrušením všech kriminálních sankcí za konopí včetně „nepravidelných distribucí malých množství,“ protože „ani uživatel konopí, ani sama droga nemohou být označeni za nebezpečné veřejnosti.“

„Trestní právo je příliš razantním nástrojem, než aby bylo používáno na sankcionování držení pro osobní potřebu, i když to má odrazovat od užívání… Implikuje to všeobecné odsouzení chování, jež nepovažujeme za vhodné. Aktuální a potenciální škody z užívání této drogy nejsou dost veliké, aby ospravedlnily intruzi trestního práva do privátního chování; to je ostatně krok, který naše společnost obecně dělá jen s krajní nechutí.“

Když přední výzkumníci, kolektivně známi coby Shaferova komise, kompilovali svou zprávu, věděli velmi dobře, že je plivnutím do tváře oficiální vládní pozici k legalizaci, doufali ale, že jejich zevrubný výzkum podnítí na faktech založenou debatu o známých důkazech, jež vzápětí zapříčiní zásadní reformu přístupu ke konopí.

Nixon místo toho komisi napadl a ignoroval její doporučení, a nikdy už je nezmiňoval. Hned následujícího roku zřídil Národní protidrogovou centrálu USA (Drug Enforcement Administration (DEA)) a zadal jí „totální válku“ s konopím.

Konopí zmenšuje nádory (1974)

První studie, která ukázala protinádorové vlastnosti konopí, byla původně spuštěna, aby doložila nebezpečnost konopí, a to specificky pro imunitní systém člověka. Byla financována Národním Ústavem pro otázky zneužívání drog (National Institute for Drug Abuse (NIDA)) a grantem Americké společnosti pro rakovinu; prováděli ji na Lékařské fakultě Virginské university. Tam implantovali nádor do myší, jimž bylo pak „deset následujících dní podáváno delta-9-THC, počínaje dnem po implantaci nádoru.“ To vše s cílem ukázat, že po THC roste nádor rychleji.

Když byl výzkum zveřejněn ve vědeckém časopise The Journal of the National Cancer Institute, ukázal namísto toho, že „u myší, jimž bylo po dvacet po sobě následujících dní podáváno THC a CBN, se velikost primárního nádoru zmenšila.“

Super zpráva, ne?

Autoři studie byli samozřejmě připraveni tento vzrušující objev zkoumat hlouběji, ale místo toho jim NIDA odňala financování a udělala všemožné, aby jejich další výzkum potlačila. V důsledku toho publikoval o tomto průlomovém objevu jen ve svém článku z místních zpráv z 18. srpna 1974 list Washington Post.

Bude to trvat skoro tři desetiletí, než se doktoru Manuelu Guzmanovi, profesoru biochemie na Univerzitě v Madridu, podaří zopakovat experimenty z roku 1974, a to s podobnými výsledky. V březnu 2000 ve vědeckém časopise Nature Medicine Guzman psal o tom, že kanabinoidy (jako THC) nejenže zmenšují rakovinné nádory u myší, ale činí tak bez poškození okolních tkání.

Konopí léčí nevolnost, způsobenou chemoterapií (1975)

Docent Harvardské lékařské fakulty dr. Lester Grinspoon začal studovat konopí už v šedesátých letech minulého století, původně ve snaze přesvědčit svého nejlepšího přítele, slavného astronoma Carla Sagana, aby té věci přestal kouřit tak zpropadeně tolik. Grinspoon nicméně brzy zjistil, že všechny řeči o škodlivosti konopí mají základ ve vládní propagandě; to pak ventiloval ve svém bestselleru Nová zamyšlení o marihuaně (Marihuana reconsidered; anglicky poprvé vyšlo v roce 1977).

Od té doby je ten dobrý doktor vůdčím hlasem, prosazujícím léčebné konopí. Zažil také léčebnou sílu rostliny z první ruky, když byl jeho syn Daniel diagnostikován v patnácti letech s leukémií. Jak vysvětlil v osobní eseji o svém životě s rostlinou:

„Za normálního dne chemoterapie jsem doufal, že to z nemocnice stihneme domů, než Danny začne zvracet. K posteli jsme mu vždycky museli dávat velký kyblík. Ale když poprvé zkusil pár šluků před nasazením terapie, seskočil z pojízdného lůžka a řekl: ‚Mami, v Brookline je bufet. Mohli bychom se tam stavit pro sendviče domů?‘ A já si jen pomyslel: ‚Wow.‘“

Dr. Grinspoon nakonec v roce 1975 přesvědčil vedoucího onkologického oddělení Bostonské dětské nemocnice pustit se do studie (publikované ve vědeckém časopise New England Journal of Medicine), která jako první demonstrovala účinnost THC pro zmirňování nevolnosti a zvracení, vyvolaných chemoterapií.

Konopí pomáhá pacientům s AIDS, a to bez závažných vedlejších účinků (1997)

Během americké AIDS krize (na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století) Mary Jane Rathburnová pracovala jako dobrovolnice – pomocnice zdravotní sestry. Během směn v místních nemocnicích diskrétně a zdarma poskytovala všem potřebným doma upečené „magicky chutné“ koláčky s konopím.

Neúnavná Maryina veřejná služba nakonec přitáhla pozornost dr. Donalda Abramse, jenž je nyní šéfem onkologie ve Všeobecné nemocnici v San Franciscu. Inspirován jejím příkladem, Abrams začal vědecky dokazovat, co už viděl na vlastní oči – že konopí je jedinečně účinný lék pro ty, kteří trpí nevolností spojenou s AIDS.

V roce 1997 po dlouhé a hořké bitvě s federální vládou zajistil Abrams alespoň téměř milion dolarů od NIDA na studii o krátkodobé bezpečnosti kanabinoidů při infekci HIV. Pak zveřejnil sérii studií, prokazujících, že konopí u HIV pacientů „nepoškodilo imunitní systém, nezvýšilo virovou nálož, nereagovalo negativně s inhibitory proteázy, a umožnilo zvýšit kalorický příjem i tělesnou váhu.“

Konopí nezpůsobuje rakovinu plic (2006)

Prominentní pneumolog z Kalifornské univerzity v Los Angeles dr. Donald Tashkin strávil více než čtyřicet let studiem účinku konopí na plíce. Když některé z jeho dřívějších studií prokázaly, že v dehtu z rostliny jsou obsaženy rakovinu vyvolávající látky stejně škodlivé jako u tabáku, Tashkin celkem pochopitelně dospěl k závěru, že pravidelné kouření konopí musí signifikantně poškozovat plíce.

Největší studie případů a kontrol, která kdy byla na dané téma podniknuta, poněkud neočekávaně došla k závěru, že kouření konopí – ani časté a velkých množství – nevede k rakovině plic.

V roce 2006 ale vedl za financování od NIDA největší studii případů a kontrol, která kdy byla na dané téma podniknuta, a poněkud neočekávaně došel k závěru, že kouření konopí – ani časté a velkých množství – nevede k rakovině plic.

Toto zjištění bylo podle Tashkina „navzdory našim očekáváním:“

„Stanovili jsme hypotézu, že mezi marihuanou a rakovinou plic bude existovat pozitivní asociace, a že tato asociace bude silnější u uživatelů vyšších množství. Namísto toho jsme žádnou asociaci nenalezli; dokonce tu byl náznak jistého ochranného působeni.“

Studie neodhalila jen mocný argument proti konopí jako mylný, ukázala také, že rostlina má mocné léčebné vlastnosti.

Konopí snižuje počet smrtelných předávkování opioidy (2014)

Když přijde na přetřes vztah konopí a opioidové epidemie, jež nyní pustoší Ameriku, existují dvě školy diametrálně opačného smýšlení: Buď konopí živí současnou krizi díky účinku startovací drogy, nebo má konopí potenciál nesmírně při ní pomoci jako mnohem bezpečnější alternativa pro úlevu od bolesti, a také jako potenciální lék na závislost.

Mezi lety 1999 a 2010 měly státy s legálním léčebným konopím v průměru o 25 % méně smrtelných předávkování opioidy.

Pro začátečníky: teorie startovací drogy byla už tak všeobecně vyvrácena, že se jí vzdala dokonce i Národní protidrogová centrála USA (DEA). Ještě důležitější je, že studie konzistentně ukazují, jak se zneužívání opioidů snižuje na místech s legálním přístupem ke konopí. Většina tohoto snížení jde na vrub trpících chronickými bolestmi nebo jinými nemocemi, léčitelnými opioidy, kteří si vybrali raději léčbu konopím. Studie z roku 2011, vedená dr. Donaldem Abramsem, také zjistila, že konopí zvyšuje účinnost opioidových drog, a dovoluje používání menších dávek opioidů k dosažení stejné úlevy s patřičně sníženými vedlejšími účinky a sníženým nebezpečím závislosti.

Docent medicíny v Lékařském středisku Montefiore v New Yorku Marcus Bachhuber začal o tomto jevu slýchat před více než patnácti lety. V roce 2014 zveřejnil ve vědeckém časopise JAMA Internal Medicine studii, která ukázala, jak mezi lety 1999 a 2010 federální státy USA s legálním léčebným konopím měly v průměru o téměř 25 % smrtelných předávkování opioidy méně. Od této přelomové studie podpořilo argument, že konopí může hrát důležitou roli ve strategii harm reduction proti zneužívání léků na předpis, mnoho dalších studií – včetně dvou nových studií (obě byly publikovány ve vydání JAMA Internal Medicine z května 2018), které ukazují, že když státy legalizují konopí, dojde k zaznamenatelnému propadu v předepisování opioidů.

Podle W. Davida Bradforda, ekonoma na University of Georgia a autora jedné ze studií:

„Dnes, kdy jsme právem tak znepokojeni zneužíváním opiátů a úmrtnosti, která s ním souvisí, musíme se dívat na svět bez klapek na očích a používat k řízení našich opatření skutečné důkazy. Pokud chcete lidem na zvládaní bolesti nabídnout pacientům alternativy, které s sebou nenesou rizika, obsažená v opiátech, pak by státy měly zvážit zavedení rozděloven konopí.“

Konopí versus posttraumatická stressová porucha (PTSD) (probíhající)

Doktorka Sue Sisleyová říká, že byla v roce 2014 náhle vyhozena z fakultního místa na University of Arizona, když se její dlouho plánovaná studie o konopí jako léku pro PTSD stala horkým soustem mezi lokálními politiky. Odkopli „sedm let boje“ za pokračování studie, ale Sisleyová nakonec zvítězila a stala se jednou ze dvou hlavních výzkumníků studie, sponzorované Multidisciplinárním sdružením pro psychedelické studie (Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies (MAPS)) a financované grantem ve výši 2,1 milionu amerických dolarů od coloradského ministerstvy veřejného zdraví a životního prostředí.

První kontrolovaný pokus na světě, ověřující kouřené léčebné konopí jako lék na PTSD je trojitě zaslepenou, na ambulantních pacientech prováděnou, randomizovanou a placebem kontrolovanou studií 60 válečných veteránů, náhodně přiřazených pro užívání odrůdy s vysokým obsahem THC nebo odrůdy s vysokým obsahem CBD, nebo pro užívání odrůdy vyvážené co do poměru THC/CBD, nebo pro užívání placeba. Právě probíhá její třetí rok a studie již prokázala slibné předběžné výsledky, ale než Státní úřad USA pro kontrolu drog a potravin schválí spuštění třetí fáze, bude třeba více dat.

V současnosti sebevraždy spojené s PTSD zůstávají mezi americkými válečnými veterány na epidemické úrovni.

CBD zastavuje epileptické záchvaty (probíhající)

Americká federální vláda pod záplavou žádosti rodičů epileptických dětí v roce 2014 zrychlenou procedurou potichu odstartovala vědecký pokus s kanabidiolem (CBD) jako léku na nemoci, spojené s [epileptickými] záchvaty. Prokázala tak, že ji politický tlak skutečně může přimět schválit studie potenciálních přínosů konopí. Přestože ale mnozí zastánci léčby konopím chtějí studie celé rostliny nebo léků z celé rostliny, tento pokus je striktně omezen na jedinou látku z mnoha, které konopí obsahuje – nikoliv náhodně dodávanou v „čištěné“ formě firmou GW Pharmaceuticals, která také financuje studii a v současné době má ve schvalovacím řízení požadavek prodávat v USA lék na předpis s obsahem CBD, nazvaný Epidiolex.

V květnu 2018 vědecký časopis New England Journal of Medicine zveřejnil zprávu o této probíhající studii, ukazující, že už pacienti užívající jen 20 miligramů CBD denně mají v průměru o 42 procent méně záchvatů, zatímco v placebo skupině je snížení jen o 17 %.

Podle zevrubné zprávy o studii, publikované na serveru Leafly Ryanem Basenem, posílají tyto extrémně slibné výsledky CBD-lék firmy GW Pharmaceuticals na rychlou dráhu schválení Státním úřadem USA pro kontrolu léčiv a potravin (FDA).

„Pokud bude schválen, stane se Epidiolex prvním lékem, vyráběným z rostliny konopí, který bude povolen v USA. FDA už dříve schválila syntetické léky s kanabinoidy, které hodně připomínají THC, nikdy ale neschválila nic z rostlin ani nic s obsahem CBD.

Výrobek firmy GW Pharmacuticals s názvem Sativex, jenž obsahuje THC i CBD, byl pro lékařské užití schválen mimo území USA. Epidiolex je podle zprávy FDA 100 mg/ml roztokem CBD, rozpuštěného v sezamovém oleji, etanolu, sladidlu a přídavku pro vůni. Podle zprávy GW Pharmaceuticals je lék vyráběn z rostlin konopí, speciálně vyšlechtěných s vysokou koncentrací CBD pro léčebné účely.“