Parkinsonova nadace měla svou první konferenci o léčebném konopí a Parkinsonově nemoci

Parkinsonova nemoc (PN) je čtrnáctou nejčastější příčinou úmrtí ve Spojených státech. Je to druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění po Alzheimerově nemoci, a postihuje témě milión Američanů a dalších deset miliónů jinde na světě.

Andrew Zimmermann | původně publikováno 23. března 2019 na https://longmontobserver.org/lifestyle/the-parkinsons-foundation-hosted-its-first-ever-medical-marijuana-and-parkinsons-disease-conference/

Léčebné konopí je pro své medicínské vlastnosti známější než kdykoliv předtím, a nyní je k léčebnému použití legální ve více než 30 federálních státech USA. Toto bylo poprvé ve dvaašedesátileté historii Parkinsonovy nadace, kdy otevřeně hovořila o léčebném konopí jako o léku na příznaky Parkinsona.

Cílem úsilí, vedeného Jamesem Beckem, PhD, kterýstojí v čele vědeckého programu Parkinsonovy nadace od roku 2008, bylo ustavit v nadaci shodu o používání léčebného konopí u lidí s Parkinsonem. Proto se 6.-7. března 2019 konala v coloradském Denveru konference, která svedla různé experty ze všech koutů světa k diskusi o dopadech a doporučeních k užívání léčebného konopí lidmi trpícími Parkinsonovou nemocí.

Můžete se divit, proč zrovna teď? Ukázalo se, že Parkinsonova nadace se spojila s Northwestern University (Parkinsonovským centrem excelence) k provedení online průzkumu o 73 položkách, který se týkal užívání léčebného konopí a Parkinsonovy nemoci. Studovali také postoje ke konopí na 40 pacientech Parkinsonovského centra excelence – a výsledky byly drtivé a nečekané:

• 95 % z dotázaných neurologů bylo požádáno, aby pacientům s Parkinsonem předepsali léčebné konopí
• 80 % pacientů s Parkinsonovou chorobou užívá konopí
• 23 % lékařů má formální vzdělání o léčebném konopí

Výsledky studie také zahrnovaly:

• Skutečnost, že jen 23 procent lékařů mělo formální vzdělání o léčebném konopí, tudíž 93 procent lékařů chce výuku o konopí na lékařských fakultách.
• Jen deset procent lékařů doporučuje pacientům s Parkinsonem užívání léčebného konopí.
• Ve vztahu k pacientské paměti: 75 % lékařů si myslí, že konopí by mělo negativní dopad na krátkodobou paměť, a 55 procent si myslí, že by mělo negativní dopady na dlouhodobou paměť.
• Jen 11 procent lékařů v posledním roce doporučilo pacientovi léčebné konopí.

Další výsledek studie odhalil, že konopí může zřejmě snižovat u pacientů s Parkinsonem třes. Výzkumníci také spekulují, že konopí může být „neuroprotektivní,“ neboť ochraňuje neurony před škodami, napáchanými Parkinsonovou nemocí.

Zpráva také uvádí, že s užíváním konopí při Parkinsonově nemoci se pojí významná rizika, protože pacienti s Parkinsonem už mají poškozené „exekutivní funkce,“ což jsou myšlenkové procesy, jež nám pomáhají k bezpečným rozhodnutím. Protože marihuana má na uživatele psychoaktivní účinky, je možné, že tyto ještě dále poškodí exekutivní funkce pacienta; je třeba tedy postupovat opatrně a každý případ hodnotit s ohledem na rizika a přínosy.

Studie se také zmiňuje o tom, že rizika a přínosy užívání konopí pro lidi s Parkinsonem mají být shrnuty a individuálně zvažovány. Možné přínosy zahrnují zlepšení úzkostnosti, úlevu od bolesti, poruch spánku, ztráty váhy a nevolnosti. Možná rizika zahrnují zhoršenou kognici, závratě, rozmazané vidění, změny nálady a chování, ztrátu rovnováhy a halucinace. Chronické užívání konopí může zvýšit riziko poruch nálady a rakoviny plic (pokud se kouří).

Závěrem studie je, že lékaři by byli ochotnější předepisovat léčebné konopí, kdyby to bylo upraveno nějakým předpisem a nikoliv zákonem.

Aby byl lék schválen, musí projít vědeckým zhodnocením, prokazujícím jeho účinnost, jež provádí Úřad pro potraviny a léky USA (U.S. Food and Drug Administration (FDA)). Protože marihuana je schvalována zákony a nikoliv předpisy, chybí jednotné etikety, doporučení o dávkování nebo o časech podávání, podle kterých by se lékaři mohli orientovat.

Nakonec si to, zda je pro ně konopí volbou ke zvládání příznaků Parkinsonovy nemoci, budou muset rozhodnout sami pacienti a jejich rodiny.

Více o Parkinsonově nemoci

Žít s Parkinsonovou nemocí je obtížné, protože způsobuje progresivní změny pohybových funkcí a řadu nemotorických příznaků včetně deprese, problémů se spaním, bolestí a kognitivních poruch. Parkinsonova nemoc je neurodegenerativní choroba, která postihuje hlavně dopamin produkující („dopaminergní“) neurony ve speciální oblasti mozku, zvané substantia nigra. Příznaky se obecně vyvíjejí pomalu po léta. Vyhodnocení Parkinsona probíhá pomocí hodnotící stupnice, která vyhodnocuje pohybové příznaky včetně mimovolných pohybů a třasu, stejně jako nemotorické příznaky, jako je ztráta čichu.

Parkinsonova nemoc má pět fází:

1. fáze

V této fázi se mohou vyskytnout mírné příznaky typu třasu jedné strany těla. Příznaky jsou často natolik mírné, že nijak nekolidují s každodenním životem, ale nejbližší okolí si může všimnout jemných změn v chůzi, v postoji, nebo ve výrazu tváře.

2. fáze

Obě strany těla mohou být zasaženy jemným třesem nebo ztuhlostí. Problémy s postojem a s chozením se mohou stát docela patrné, a může být těžší vykonávat každodenní činnosti, ale pacienti jsou ještě schopni se obstarat sami.

3. fáze

Jak se pohybové příznaky horší, pacienti mohou trpět ztrátami rovnováhy a pády, a pohybují se velmi pomalu. I když se někteří pacienti ještě mohou obstarávat sami, mohou mít problémy s každodenními činnostmi typu jídla nebo oblékání.

4. fáze

V tomto pozdním stadiu nemoci jsou její příznaky extrémně omezující. Mnozí pacienti ještě dokáží stát bez opory, ale pohybují se velmi špatně. Většina potřebuje pomoci s každodenními činnostmi, protože si je nejsou schopni obstarávat sami.

5. fáze

Toto je nejpokročilejší stadium nemoci; většina pacientů má problémy s chozením a stáním a často potřebují kolečkové křeslo. Ve všech oblastech každodenního života potřebují pomoc, protože jejich pohybové schopnosti jsou vážně narušeny. Lidé s pokročilým Parkinsonem mohou navíc trpět halucinacemi.

Andrew Zimmerman

http://longmontobserver.org