Dá se vážně léčit deprese a úzkostnost konopím?

Andrew Ward | původně publikováno 5. června 2019 na https://hightimes.com/health/mental-health-cannabis-anxiety-depression/

Úzkostnosti a depresí je ve světě poněkud příliš mnoho. Podle Asociace (pro otázky) deprese a úzkostnosti USA je těmito nemocemi postiženo každoročně na 40 milionů Američanů čili 18,1 % populace Spojených států. Lidé, kteří trpí úzkostí nebo depresí, navštěvují nemocnice třikrát až pětkrát častěji než ostatní občané. K rozvoji takového onemocnění může přispět celá řada faktorů: genetika, osobnostní typ a životní události.

I když je k nemoci náchylný skoro každý, jen 36,9 % úzkostných poruch je v USA léčeno.

To číslo je možná o něco nižší než počet lidí, kteří se léčí po svém. V posledních letech je konopí favorizovanou, vesměs nenávykovou možností, ať už na předpis nebo bez něj. V poslední větě je třeba přidat a zdůraznit slovo „většinou,“ protože užívání konopí není pro nemocné, trpící depresivními a úzkostnými poruchami, zaručenou výhrou ani všezahrnujícím řešením.

I když na dané téma existují studie, věc se má tak, jak to většinou u konopí bývá: nemáme dostatek dat pro definitivní závěry. Klinická podpora konopí pro léčbu úzkostnosti a deprese během let kolísala studii od studie.

Informace Center pro kontrolu nemocí v USA nijak překvapivě sleduje linii vlády. Tvrdí, že marihuana může vést k celé řadě negativních účinků od dezorientace k sebevraždě. Dr. Susan A. Stoner [vážně se tak jmenuje; a „stoner“ v angličtině znamená mj. „zhulenec;“ pozn. překl.] probírala složitost obou poruch ve své studii z června 2017, a uvedla některé jejich nejdůležitější faktory.

„Endokanabinoidní systém podle všeho hraje důležitou roli v odezvě na stresy a úzkosti. Dvé primární aktivní látky marihuany, THC a CBD, zřejmě mají na úzkostnost odlišné účinky. Čisté THC zřejmě snižuje úzkostnost v nižších dávkách, a ve vyšších dávkách ji zvyšuje. Čisté CBD na druhé straně podle všeho snižuje úzkost ve všech dávkách, které se kdy zkoušely. Zdá se, že během krátké doby pravidelného užívání nastává na tyto účinky tolerance.“

Mike Robinson je zakladatelem Globálního centra pro výzkum kanabinoidů (Global Cannabinoid Research Centre) v kalifornské Santa Barbaře. Má s tématem dvojí zkušenost. „Nejsem jen pacient, jsem také publikovaný výzkumník, takže mám nad průměrným uživatelem navrch v tom, co tak asi užívat.“ Dřívější ředitel komunikace v Americké akademii kanabinoidní medicíny má kalifornskou kartu uživatele léčebného konopí a užívá CBD i THC, aby přežil své dny. „Žádný farmaceutický lék mi v životě nepomohl tak, jak mi pomáhá konopí a výtažky z něj. Bez konopí bych toho mnoho nesvedl, protože nahradilo doslova desítky pilulek, které jsem musel brát každý den,“ vysvětluje Robinson v emailu.

Objevy doktorky Stonerové a několika dalších nasvědčují tomu, že užívání konopí funguje krátkodobě, ale může vést ke zvyšování užívání a nárůstu deprese. Nicméně mnoho pacientů – se svolením státu nebo bez něj – setrvává u dlouhodobého užívání.

Brad Zale se potýkal s úzkostmi od svých deseti let, a s depresemi od patnácti. Míval každodenní panické záchvaty a cítil se v depresi po celé týdny. Má předpis na léčebné konopí na Floridě a konopí užívá, aby rozeznal své neracionální myšlenky a aby mohl odpočívat. Stále ještě mívá deprese, ale již ne na tak dlouhá období. „Jsem optimističtější, ale realistický.“

Zale je jako mnozí, kteří zvolili konopí za svůj jediný lék. Marihuanu začal užívat v říjnu 2016 a od té doby se zbavil devíti druhů léků. „Bral jsem spoustu prášků na úzkostnost, depresi, na bolesti, a na problémy, spojené s vředovitým zánětem tlustého střeva. Od té doby jsem bral jen pilulky při nachlazení a možná občas Benadryl [antihistaminikum, které se užívá při projevech alergie; pozn. překl.].

Melissa Gumley užívá konopí na úzkostnost a depresi, s nimiž se potýká celý život. Kromě toho trpí hyperkinetickou poruchou pozornosti (ADHD) a manickou depresí. Strávila roky na Aderallu, Ritalinu a Vyvansu [léky na bázi amfetaminů, které se v tradiční medicíně užívají na ADHD; pozn. překl.], dostávala předepsány stabilizátory nálady a léky proti úzkosti, z nichž měla hrozné nežádoucí účinky. Dnes užívá konopí, aby cítila to, co vlastními slovy popisuje jako „srovnanost,“ kdy nezažívá „radikální vrcholy a pády, ale takový hezký střed, který se nijak moc nemění.“

Konopí ale vždycky nebylo tím, co chtěla brát. Začala s ním rekreačně v patnácti a měla několik nepříjemných „zkouření.“ Nemohla se co do léčebného konopí dlouho rozhodnout, ale časem se rozhodla. K tomu jí pomohla dostupnost řady vědeckých informací. „Když začalo legalizovat Západní pobřeží USA a kvalita se zlepšila a informace byly aktivně šířeny, ke konopí jsem se vrátila. Začala jsem studovat příznivé účinky konopí z lékařského hlediska. Nebyla jsem spokojená s léky, které jsem dostávala, a řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám,“ napsala v emailu.

Jiní lidé zjišťují, že začali konopí užívat po nějakém traumatickém zážitku, a občas ani nevěděli, že se vlastně léčí. To byl případ Maxe Balloua, který píše o konopí jako novinář na volné noze. Ten začal konopí užívat každodenně poté, co byl na koleji znásilněn. Ballou píše o tom, jak mu konopí po té strašlivé příhodě pomohlo. Na rozdíl od výsledků některých studií přičítá Ballou marihuaně fakt, že nezačal užívat jiné drogy.

Do svého léčebného režimu zakomponoval pravidelná psychiatrická vyšetření. „Pro mne má psychiatrická podpora jasné místo v jakémkoliv holistickém kondičním režimu. Nejsem si jistý, že by mne uzdravilo jen konopí samo o sobě – bez toho, abych měl někoho, s nímž jsem mohl mluvit o tom, co působilo mé trápení, což bylo psychologické poranění.“

Amy Hildebrand právě ukončila vyšší odbornou školu na dané téma – to díky svým zážitkům a své práci s konopím. V jejím rámci byla letošní předsedkyní správní rady americké organizace „Studenti za smysluplnou proti/drogovou politiku [Students for Sensible Drug Policy]“ a ve 4Front Ventures.

I když konopí a jiné léky mohou hrát roli v léčbě nemocí, mohou vést k některý nepříjemným následkům. Hildebrandová užívala spoustu konopí od svých 15 let, a vysvětluje, jak ji užívání velkých dávek vedlo občas k myšlenkám, že je depresivní.

Dnes užívá konopí každý den v Illinois, kde není oficiální pacientkou na léčebném konopí. Konopí proto nemusí účinkovat vždy tak, jak chce. „Nemám žádnou kontrolu nad tím, co užívám. Takže to někdy pomůže a někdy ne. Možná to má v sobě nějaký určitý terpen nebo má v sobě více indicy nebo něčeho, co účinkuje na mé úzkosti. Ale jindy si zpětně uvědomím: ‚Hele, tohle je akutní účinek trávy, kterou jsi právě vykouřila, a vyvolává to ve mně úzkosti‘.“

Depresivní a úzkostné poruchy jsou jedněmi z nejčastějších nemocí, jež se spojují s užíváním konopí. O účinnosti se ještě diskutuje, ale osobní svědectví vypovídají o tom, že v užívání konopí mnozí našli úlevu. Výsledky jsou samozřejmě smíšené a mohou se lišit případ od případu, zvláště když někdo nemá možnost dostat se ke konopí na lékařský předpis nebo si je obstarat jinak legálně, aby bylo informací mnohem více a byly spolehlivé.

Gumleyová se obává, že propast mezi těmi státy USA, které konopí legalizovaly, a těmi, které tak neučinily, způsobí u uživatelů konopí další informační díry. „Přála bych si, abych byla měla na počátku své konopné pouti nějakého průvodce, ale pravda je, že jsem ho neměla. Nezbývá než metoda pokusu a omylu. Musíte být trpěliví a dát si čas, abyste zjistili, co vám účinkuje nejlépe.“

Zmínila několik tipů pro ty, kteří se chtějí léčit konopím. Jeden stojí za zvláštní zmínku. Napsala: „Jako u všech léků, musíte nechat tělo zvyknout si a naučit se, jak to na vás působí. Většinu své práce s designem dělám pod vlivem konopí, ale trvalo mi roky trénování, než jsem si mohla zakouřit a pak sešívat a špendlit složité projekty. Je to učící křivka.“