Na vůbec první maďarské konferenci o léčebném konopí se přední maďarští i mezinárodní odborníci zabývali překážkami a příležitostmi při využívání konopí k léčebným účelům. Pojďme se nyní podívat na to nejdůležitější, co během přednášek zaznělo. 

Txt: Peter Sarosi

Překlad: Lukáš Hurt

 

 

Český vědec Lumír Hanuš se zabývá analytickou chemií a na poli výzkumu konopí patří již

desítky let mezi světovou špičku. Do Budapešti byl pozván Maďarskou unií občanské

svobody (HCLU), aby promluvil o historii využívání konopí člověkem k léčbě – od počátků

lidské civilizace do dnešní doby. Podle docenta Hanuše je konopí přínosné zejména tím, že

obsahuje 144 aktivních látek (kanabinoidů), které se v jiných rostlinách nevyskytují. Na tyto

látky reagují v lidském těle především dva druhy kanabinoidních receptorů nacházejících se

různě v lidském těle, díky čemuž může mít konopí pozitivní vliv na řadu nemocí. Hanuš

působí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde spolupracuje s dr. Mechoulamem, vědcem,

který objevil nejznámější kanabinoid – THC. Docent Hanuš tvrdí, že bude trvat dlouho, než

úplně pochopíme komplikované souvislosti mezi různými druhy konopí a jejich účinky.

Jednou z překážek, které výzkum v této oblasti brzdí, jsou legislativní omezení.

Ilja Reznik z Izraele ještě jako praktický lékař považoval konopí za velice nebezpečnou drogu

bez jakéhokoli lékařského využití. Až po několika letech a po absolvování několika

vědeckých stáží zjistil, že léčba konopím může být prospěšná pro pacienty trpící

neurodegenerativními onemocněními, například roztroušenou sklerózou, Tourettovým

syndromem či Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou. V současnosti léčí v Izraeli

mnoho lidí jako specialista na léčebné konopí. Na konferenci zdůraznil, že je třeba, aby byli

lékaři důkladně obeznámeni s konopím. Tím se má bojovat proti „vymývání mozků“, jemuž

jsou vystavováni.

po_prvnim_odstavci

Anna Kelemenová, maďarská neuroložka se specializací na dětskou epilepsii, v současné

době zkoumá využití kanabidiolu (CBD) v léčbě dětí. Podle lékařky je škoda, že v Maďarsku

není konopí využíváno v medicíně, zároveň ale upozorňuje, že před tím, než bude státem

schváleno k terapeutickému použití, mělo být podrobeno placebem kontrolovaným, dvojitě

slepým klinickým testům. Kelemenová dále prohlásila, že výzkumy potvrzují velmi dobré

účinky při léčbě roztroušené sklerózy, ovšem co se týče ostatních nemocí, existuje jen

omezené množství vědecky ověřených důkazů. Například u epilepsie máme k dispozici

významné množství anekdotických svědectví pacientů, z nichž se zdá, že nejblahodárnější

účinky má nepsychoaktivní kanabinoid CBD (kanabidiol). Problémem je podle ní malý počet

výzkumných projektů v této oblasti – opět kvůli politickým tlakům. Za zmínku stojí i skutečnost, že Dr. Kelemenová byla v souvislosti se svou přednáškou na

konferenci opakovaně upozorňována, že účast na této akci by mohla výrazně uškodit její

kariéře.

 

pred_pachtou

 

Pavel Pachta z České republiky promluvil o dilematu, jež panuje ohledně regulace přístupu k

léčebnému konopí ve světle mezinárodních dohod o kontrole léčiv. Poukázal na fakt, že

významná menšina uživatelů konopí se léčí sama a že za to jsou postihování. Počet pacientů,

kteří si konopí opatřují legálně, neustále roste (Izrael: 25 000, Kanada: 45 000, Nizozemsko:

4500, Spojené státy americké: 1,246 milionu). Ve Spojených státech se konopím léčí 8,1

nemocných na 1000 obyvatel, což se na první pohled zdá být velké číslo, nicméně uvážíme-li,

že 50 lidí na 1000 obyvatel se léčí opiáty, je přístup ke konopí stále velmi omezený. Vlády

méně zneklidňuje rozsáhlé užívání nebezpečnějších léčiv než omezený přístup ke konopí.

Léčebné konopí přitom podle ing. Pachty není trojským koněm pro legalizaci rekreačního

užívání konopí. Užívání léčebného konopí také není porušením úmluv OSN.

Konopí jako rostlina není schváleným léčivem, existují ale registrované léky obsahující látky

z konopí, například Sativex a Marinol. Díky specifickým programům jako „soucitná léčba“

(compassionate use) je možné konopí v rostlinné podobě užívat, i když nejde o registrovaný

lék, jak ukazuje například Izrael. Izraelské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že existuje

nedostatečné množství důkazů o léčebných účincích, nicméně vláda i tak tuto formu léčby

zpřístupňuje.

 

zabr

 

Tomáš Zábranský, který působí na Karlově univerzitě a současně je poradcem českého

ministra zdravotnictví v oblasti implementace léčby konopím do legislativy, popsal vývoj

regulací léčebného konopí v České republice.

 

V roce 2010 zorganizovala Karlova univerzita v parlamentu seminář o problematice přístupu

ke konopí. Výsledkem byla shoda ohledně nutnosti zajistit legální přístup ke konopí těm

pacientům, u kterých bylo jeho užívání schváleno v souladu s pravidly léčby založené na

důkazech. Ministerstvo zdravotnictví však podle Dr. Zábranského nepodniklo v tomto ohledu

žádné praktické kroky. Důvodem měl údajně být „nezájem ze strany lékařů předepisovat toto

léčivo“.

 

Později byla za účelem přípravy nové legislativy vytvořena zvláštní komise vedená Tomášem

Zímou, rektorem Karlovy univerzity, v jejímž rámci byly ustanoveny dvě podskupiny, jedna

lékařská, druhá legislativní, které měly vybrat co nejlepší způsob regulace léčebného konopí.

Jejich návrh byl v roce 2013 zaslán parlamentu, který jej projednal a zřídil Státní agenturu pro

konopí pro léčebné použití (SAKL). Ta má výhradní právo k nákupu, prodeji a poskytování

licencí pěstitelům. Ministerstvo zdravotnictví následně vydalo vyhlášku č. 221/2013, která

nahradila legislativní prohibici nefunkčním systémem: stanovila pouze 30 gramů na osobu na

měsíc jako maximální povolené množství a vytvořila i další bariéry. Monopol na prodej

konopí pak získala nizozemská společnost Bedrocan.

 

Po zvolení nové vlády byl zákon novelizován tak, aby konopí bylo dostupnější.

K importovanému konopí společnost Bedrocan přibyl první domácí pěstitel, který poskytuje

konopí za mnohem nižší ceny (konečná cena je cca 4 eura za gram). Vláda také začala

poskytovat granty na klinický výzkum. Díky novelizaci lze nyní pacientům předepisovat až

180 gramů sušeného konopí měsíčně a odstraněna byla i většina dalších překážek bránících

širšímu využití. Minimální věková hranice však i nadále zůstává 18 let, což Dr. Zábranský

považuje za kontroverzní. Zdůraznil též, že k vytvoření funkčního systému je naprosto

nezbytné aktivní zapojení pacientů, kteří se konopím již léčí. Je také důležité umět využít

všech příležitostí, které politická situace nabízí.

 

Steph Shererová, zakladatelka největší americké neziskové pacientské organizace Američané

za bezpečný přístup (Americans for Safe Access – ASA), během své prezentace vysvětlila,

jak se ASA zasazuje za bezpečný a legální přístup ke konopí pro léčebné účely. Organizaci se

daří prosazovat zákony na místní, státní i federální úrovni, vzdělávat lékaře a vytvářet

standardy pro bezpečné produkty. V případě, kdy se americká federální vláda pokusila

zabránit zavedení zákonů upravujících přístup k léčebnému konopí v jednotlivých státech,

zorganizovala ASA několik akcí občanské neposlušnosti. Kromě tohoto radikální postupu se

ASA běžně zaměřuje na konzultace s politiky, věnuje se lobbingu, je také velice aktivní při

spolupráci s médii a zasazuje se za zvýšení informovanosti veřejnosti o účincích konopí.

Rita Pálffyné Poórová z maďarského Národního institutu pro léčiva a výživu zdůraznila, že

dle oficiálního stanoviska institutu brání registraci konopí jako léčiva v Maďarsku nedostatek

důkazů podložených výzkumem. Od roku 2008 však existuje právní rámec, díky kterému

mohou lékaři předepisovat léky založené na konopí, které jsou zaregistrované jako léčiva v

jiných zemích. Bohužel ale zatím žádný maďarský lékař nikomu takový lék nepředepsal.

Miklós Szelestei, který vede nedávno založenou Maďarskou asociaci pro léčebné konopí,

prohlásil, že nemocní nemohou čekat na registraci oficiálních léčiv. Potřebují pomoc hned

teď. Existuje mnoho důkazů potvrzujících, že konopí je možné bezpečně použít v léčbě

pacientů trpících nevyléčitelnými chorobami. Szelestei navrhl, aby vlády vytvořily nový

regulační systém, který by umožňoval nejen domácí výrobu konopných léčiv, ale také aby si

konopí pěstovali sami pacienti.

 

Cinzia Ripszámová, jejíž dítě trpí Dravetovým syndromem, tedy vzácnou formou epilepsie,

pronesla velice silný a emotivní projev na podporu legalizace konopných přípravků za účelem

léčby. Zmínila, že její dceři i ostatním dětem trpícím epilepsií velice pomohlo užívání vysoce

koncentrovaných konopných extraktů. Rodiče nemocných dětí zoufale hledají nové způsoby

léčby, jelikož u mnoha registrovaných léků převažují vedlejší účinky nad těmi pozitivními.

Tito rodiče nejsou podle Ripszámové nezodpovědní a konopí by používali bezpečně, ale

nemají dostatek informací a bojí se trestního stíhání.

 

Na závěr konference diskutovali odborníci i aktivisté u kulatého stolu o budoucím směřování

podpory léčby konopím v Maďarsku. Všichni zdůrazňovali zejména důležitost dialogu mezi

klíčovými aktéry v této oblasti. Jako další krok by se mělo přistoupit k aktivnímu vzdělávání

lékařů a prosazení dovozu léčebného konopí z ciziny. Pokud bude dostatečně velký zájem ze

strany lékařů a pacientů a pokud bude podáno velké množství žádostí o dovoz léků, bude na

vládu vyvíjen tlak, aby vytvořila nový regulační systém a povolila domácí pěstování za

účelem léčby.

 

Zdroj: Drogriporter.hu