Txt: Dr. Catherine Jacobsonová Překlad: Lukáš Hurt Na podzim roku 2013, zatímco rodiče v sousedství si povídali o tom, jak je těžké skloubit školu a sportovní aktivity jejich dětí, jsem v garáži pravidelně odměřovala množství drogy z kategorie „nejnebezpečnějších narkotik“, abych získala lék pro svého syna. Pracovala jsem s laboratorním vybavením a s rozpouštědly, která patří spíš do chemické laboratoře než do garáže, […]

Txt: Dr. Catherine Jacobsonová
Překlad: Lukáš Hurt

Na podzim roku 2013, zatímco rodiče v sousedství si povídali o tom, jak je těžké skloubit školu a sportovní aktivity jejich dětí, jsem v garáži pravidelně odměřovala množství drogy z kategorie „nejnebezpečnějších narkotik“, abych získala lék pro svého syna. Pracovala jsem s laboratorním vybavením a s rozpouštědly, která patří spíš do chemické laboratoře než do garáže, a důvodem bylo to, že jsem potřebovala extrahovat účinné látky z konopí. Nešlo mi přitom vůbec o jejich rekreační využití. Šlo mi o život mého syna…

Můj syn Ben za pouhých šest let svého života přetrpěl tisíce záchvatů. Rezistentní epilepsie u dětí je kruté onemocnění, které může výrazným způsobem negativně ovlivnit nejen kognitivní a motorický vývoj, ale i vzorce chování. V konečném důsledku může být i smrtelné. Více než třetinu dětských úmrtí má na svědomí právě epilepsie.

 

zluta

 

Koktejl léčiv

Po vyčerpávající léčbě metodami schválenými americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), včetně desítky různých antiepileptických léků, chirurgické implantace nervového stimulátoru, podávání silných dávek steroidů, a dokonce i operace mozku, při které byla Benovi odstraněna půlka temenního laloku, získal konečně jistou úlevu – a to díky pravidelnému užívání přípravku obsahujícího hlavněnepsychoaktivní kanabinoid CBD (kanabidiol).
Za dlouhé roky záchvatů má Ben vážné poškození mozku a mne neustále trýzní otázka, jak by na tom asi dnes byl, kdyby ona úleva v podobě konopí přišla dříve. Odpověď na ni se nikdy nedozvíme. Ne proto, že by selhala věda, ale kvůli politice vzniklé v důsledku nevysvětlitelné společenské fobie z této rostliny.


Je vysoce pravděpodobné, že terapeutický potenciál konopí se neomezuje jen na jeden nebo dva kanabinoidy.


Minulý týden se pod záštitou amerického Národního institutu pro zdraví (NIH) konala vědecká konference o účincích kanabinoidů na mozek. Ze strany této vládou financované organizace šlo první otevřené uznání toho, že konopí může mít léčebný potenciál. Toto „historické“ setkání bylo bohužel pro ty z nás, kdo se snaží zlepšit kvalitu života trpících pacientů, velkým zklamáním. Namísto diskuze o tom, jak rozšířit naše klinické poznatky o možnostech léčby konopím u specifických chorob, se konference z větší části zaměřila na zvířecí modely, které jsou ale od chorob lidí příliš odlišné, takže pro účely klinické léčby mají malou vypovídací hodnotu. Mnoho času bylo také na konferenci věnováno potenciálnímu ohrožení veřejného zdraví, které má konopí představovat. Kde jsou ale metodologicky podložené klinické údaje, kterých by bylo potřeba pro léčbu nemocných už teď? Lékaři i političtí činitelé volají po důkladnějším výzkumu konopí již několik desítek let. Tak proč k němu ještě nedošlo?

Šnečí tempo

Klinický výzkum konopí v současnosti stále probíhá zoufale pomalým tempem a pro pacienty, kteří potřebují okamžitou pomoc, je bezpředmětný. Existuje ohromné množství důkazů potvrzujících, že některé složky obsažené v konopí mohou poskytnout výraznou úlevu od příznaků souvisejících s častými onemocněními a obtížemi, například od nevolnosti způsobené chemoterapií, a navíc mohou zvrátit vývoj určitých životu nebezpečných onemocnění, například konkrétních druhů rakoviny, jako je glioblastom.


Jako matku mě neskutečně štve, že vlády omezováním klinického výzkumu dlouhé roky odrazují od výzkumu forem léčby, které by mohly zachraňovat životy. Jako výzkumník zase nesouhlasím se zásahy do nezávislosti vědeckého bádání.


A zatímco výzkum bude probíhat, musejí mít pacienti jako Ben přístup k regulovaným, standardizovaným přípravkům z konopí, jež by měly splňovat ty samé bezpečnostní podmínky jako všechna ostatní léčiva. Opravdu se mi nelíbí, že musím kvůli léčbě mozkového onemocnění svého dítěte objednávat nestandardizované přípravky s kanabidiolem z internetu bez jakýchkoli garancí kvality, obsahu a neškodlivosti, nicméně přesně v takové situaci se právě nachází i mnoho dalších rodičů.

Řečeno stručně a jasně, nemůžeme se donekonečna bavit o tom, zda léčebné konopí povolit, nebo nepovolit na tu či onu nemoc. Teď je potřeba se zaměřit na vytvoření promyšlené politiky, která by zajistila přístup k bezpečným přípravkům a umožnila výzkum a sběr dat důležitých pro léčebné účely.

Vlády po celém světě musí dělat víc než pouze uznat léčebný potenciál kanabidiolu a dalších kanabinoidů. Je nutné vytvořit prostor pro důkladné vědecké přezkoumání standardizace léčebných postupů a zároveň nezasahovat do vztahu mezi pacientem a lékařem.
Je pochopitelné, že nevyhnutelnou součástí diskuze o legalizaci konopí jsou i její politické aspekty, sociální otázky a otázky veřejného zdraví, avšak klinický výzkum by neměl být omezován politickou agendou. Měl by být objektem vědeckého šetření. Pacienti, jako můj syn Ben, nemají času nazbyt.

Dr. Catherine Jacobsonová je odborníkem na neurovědu a vedoucím klinického výzkumu v kanadské společnosti Tilray, která je vládou licencovaným producentem léčebného konopí.

Zdroj: Leafly.com