Konopí a mozek: nejnovější studie přinášejí nové chápání jejich vztahu

Současný výzkum vrhá nové světlo na účinky konopí na mozek. Odhalují složité zákonitosti potenciálních poškození a prospěšných působení, které se liší podle věku pacienta a jeho nemoci.

Catharine Paddock PhD | korektura Jasmin Coller | původně publikováno 13. listopadu 2018 na https://www.medicalnewstoday.com/articles/323673.php

Zjištění pocházejí z řady studií, které byly představeny na Výroční konferenci Společnosti pro neurovědy 2018, která se konala v kalifornském San Diegu.

Odhalují například, že expozice marihuaně před narozením a během dospívání může ovlivnit vyvíjející se mozek hned několika způsoby.

Některé z nich přerušují komunikaci mezi různými částmi mozku, další interferují s učením a paměti a snižují hladiny chemických poslíčků a metabolických sloučenin.

Na druhé straně může podání látky, přítomné v marihuaně, zlepšit paměť při Alzheimerově nemoci a dokonce může redukovat některé její příznaky.

Užívání marihuany se zvyšuje

Mezi stovkami látek v marihuaně je více než 100 tzv. kanabinoidů, které mohou pozměnit uvolňování signálních chemikálií v mozku a v nervovém systému.

Ve Spojených státech se konopí říká „nejoblíbenější nelegální droga.“ Průzkum, zahrnující celé USA, zjistil, že 22,2 milionu lidí říká, že v posledním měsíci užili konopí.

Procento respondentů, kteří udávají užité drogy během minulého měsíce, také mezi lety 2002 – 2015 vzrostlo z 6,2 na 8,3 procenta.

Stále více lidí nyní užívá konopí nejen jako rekreační drogu, ale také za léčebnými účely, jako je například úleva od bolesti nebo od příznaků roztroušené sklerózy, epilepsie a řady dalších chronických nemocí.

Vzestup užívání konopí spolu s uvolněním zákonů v mnoha státech nicméně není provázen odpovídajícím pokrokem co do konkluzivních důkazů prospěšnosti a škodlivosti jeho dlouhodobého užívání.

Studie přinášejí nové poznání

Šest studií, uvolněných pro veřejnost na výše zmíněné konferenci, přinášejí tolik potřebné nové poznatky o dlouhodobých účincích užívání konopí v různém věku. Z nejdůležitějších zjištění vyjímáme:

• Expozice nenarozených krys delta-9-tetrahydrokanabinolu (THC), což je psychoaktivní složka konopí, snižuje v pozdějším životě jejich odolnost stresu.
• Taková expozice také vede k vadnému vývoji mozkových obvodů pro paměť a učení, což vědci pozorovali na zvířatech poté, co dosáhla věku dospívání.
• Dospělé krysy, jež užívaly kanabinoidy, vykázaly zvýšenou aktivitu v mozkových obvodech, zodpovědných za formování chování.
• Užívání konopí dospělými krysami taky způsobilo fyzické změny ve vývoji oblastí mozku, které se účastní sebekontroly, rozhodování a plánování
• U dospělých myší dlouhodobé užívání kanabinoidů vedlo ke změnám konektivity a metabolismu v oblastech, zapojených do paměti a učení.
• Myši s Alzheimerovou nemocí vykázaly po podávání THC zlepšení paměti a ztrácely méně buněk než jejich neléčené vrstevnice. To by mohlo vést k vývoji léčby pro lidské pacienty s toutéž nemocí.

‚Potřebujeme tomu lépe rozumět‘

Z těchto a dalších studií vyplývají důkazy, že konopí může nenarozenému plodu způsobit dlouhodobé škody; a přesto je to mezi těhotnými ženami nejoblíbenější drog.

K experimentování s marihuanou často dochází v pubertě, období, kdy je vyvíjející se mozek stále zranitelný.

Předsedající tiskové konference dr. Michale Taffe, jenž zkoumá léčbu zneužívání drog na Scripps Research Institute v kalifornské La Jolla, poznamenal, že nejnovější studie potvrdily, že užívání konopí může být ve specifických situacích v některých ohledech prospěšné.

Varoval ale rovněž, že studie zdůrazňují vitální potřebu „lepšího porozumění také negativním účinkům, zejména u těhotných žen, dospívajících a chronických uživatelů.“

„Současné objevy vedou k novému pochopení komplexních účinků, jež má konopí na mozek.“