Francouzská vláda se pomalu sune ke konopné reformě

Prohibition Partners | původně publikováno 25. července 2019 na https://prohibitionpartners.com/2019/07/25/france-commences-the-liberalisation-of-its-cannabis-laws/

Jeden z nejvlivnějších francouzských think-tanků, Conseil d’analyse économique (CAE), v červnu doporučil, aby Francie nejen legalizovala rekreační užívání konopí, ale také aby si stát vytvořil monopol pro kontrolu distribuce.

S tím, jak se v jedné z nejpevnějších evropských bašt prohibice pomalu stupňuje volání po reformách, CAE, které podává zprávy přímo ministerskému předsedovi Éduardovi Philippeovi, označuje reformy za „urgentní záležitost.“

Profesor Renaud Colson z Univerzity v Nantes souhlasí: „Až dosud většina [politiků] mlčela [o konopí], přestože jsou si mnozí vědomi selhání naší současné politiky.“

Selhání prohibice lze snadno prokázat faktem, že Francie má jednu z největších spotřeb rekreačního konopí v Evropské unii: přes 40 % obyvatel ve věku 15-64 let přiznává, že je někdy v životě kouřili (a to je dvojnásobek průměru zemí EU). Profesor Colson upozorňuje: „Rozšíření užívání konopí vyletělo prudce nahoru“ během posledních padesáti let. „Policie dávala prioritu prohledávání potenciálních uživatelů na ulicích (hlavně dělnické mládeže, z nichž mnozí jsou francouzskými občany, kteří pocházejí ze Severní Afriky).“ To vedlo k teoriím, že postoj střední třídy ke konopí v sobě má podtóny rasismu, spojené s bývalými francouzskými koloniemi.

Zvyšování trestů v posledních 50 letech s sebou nese obrovské náklady: odhaduje se, že represe a prosazování zákona v této oblasti stojí Francii téměř miliardu euro ročně. Autoři zprávy z CAE přitom bědují nad ztrátou potenciálních daňových výnosů pro francouzský stát, které odhadují na dalších asi 2,8 miliardy euro ročně. Analytici se shodují, že tento nečekaný příjem by byl extrémně atraktivní pro vládu prezidenta Emmanuela Macrona, jenž se snaží k podpoře ekonomického růstu snižovat daně, a to navzdory faktu, že francouzský rozpočet je ztrátový.

CAE bez obalu volá po vládní politice, která by směřovala k „opětovnému převzetí kontroly“ průmyslu od organizovaného zločinu a odsála by velký kus černého trhu do zdaněných legálních oblastí ekonomiky.

Asi stejně důležité jako daně je v národě postiženém nezaměstnaností možnost vytvoření pracovních míst, a to zejména pro mladé lidi; konopný průmysl má potenciál vytvořit 80 tisíc nových pracovních míst.

Doporučení CAE ale sklidily ostrý nesouhlas francouzské ministryně dopravy Élisabeth Borne, která prohlásila: „Jsme proti legalizaci konopí pro rekreační užívání.“

Jedenáctého července francouzský Národní Ústav pro bezpečnost léků a léčebných přípravků (ANSM) dal zelenou k formálnímu začátku pokusného období, během nějž bude v národním zdravotním systému Francie používáno léčebné konopí. ANSM prohlásilo, že je nyní „spolu s různými dotčenými součástmi vlády plně oddáno  úkolu připravit technické podmínky pro spuštění experimentu.“

Loni v září 2018 byla sestavena komise, která měla analyzovat léčebný potenciál konopí. Pozitivní nálezy této komise a následná doporučení vedly vládu Francie ke slibu spustit zkušební období, během nějž budou pacienti konopí dostávat.

Zdravotní poradci ve vládě doporučují dvouleté zkušební období, během nějž by bylo dovoleno licencované testování léčebného konopí na lidech, ale pěstování by bylo omezeno nejméně do roku 2021. Pacientské skupiny se také obávají, že konopí nebude dost pro všechny, kteří by je potřebovali, protože seznam nemocí, na něž bude možné konopí předepsat, bude velmi omezený.

„Věci se až do nynějška nijak nehýbaly, protože pro politiky bylo nemožné o věci diskutovat veřejně,“ tvrdí Colson. Z hluboce podezřívavého postoje střední třídy ke konopí a z pomalého tempa reforem obviňuje řadu věcí: „Velmi centralizovaná ústavní struktura, která má za následek těžkopádný politický a zákonný systém, stigmatizace uživatelů konopí a také velmi konzervativní vedení lékařských organizací.“

Navzdory této kultuře ale pozitivní posun v širších evropských postojích a normách ke konopí a váha důkazů odjinud pomalu postrkují Francii k otevřenější regulaci konopí.