Po letech soudních bitev všichni tři soudci Ústavního soudu JAR prohlásili zákony o dagga za neústavní a dali vládě Jihoafrické republiky 24 měsíců na to, aby novelizací zákonů nastolila legalizaci.

Chric Conrad | původně publikováno 20. září 2019 na http://theleafonline.com/c/lifestyle/2019/09/south-africa-2019/

Po mnoha letech žalob na různých soudních úrovních, podaných občany a nestátními neziskovými organizacemi, Ústavní soud Jihoafrické republiky dekriminalizoval konopí (dagga).

Poté, co si vybral k rozhodnutí zatím bezprecedentně dlouhý čas, vynesl v září 2019 Ústavní soud rozsudek, podle nějž již není pro dospělé zločinem pěstovat, držet nebo v soukromí užívat konopí.

Soud upozorňuje, že „rozsudek nedefinuje, kolik konopí může jedinec pěstovat nebo držet.“ Soud dal Parlamentu 24 měsíců na to, aby uvedl národní legislativu do souladu s výnosem soudu s tím, že pokud by to Parlament nestihl, výnos soudu by se stal závazným pro všechny v zemi.

Proces začal v roce 2007

V roce 2007 předložili Nejvyššímu soudu provincie Západoafrický mys svou věc Ras Gareth Prince, který prohrál u Ústavního soudu svou žádost legalizovat užívání konopí pro náboženské účely, a Jeremy Acton, vůdce strany Dagga Jižní Afriky.

Doufali, že soud zaujme více proaktivní a realističtější postoj k užívání daggy v zemi.

Finální rozhodnutí přišlo o 12 let později, v poslední den dlouhého procesu, který národ sledoval se zatajeným dechem. I když se soud tu a tam potácel od jednoho stanoviska k druhému, veřejná podpora byla trvalá a soudce Davis dal oběma stranám možnost, aby obhájily své argumenty.

Druhý jednoznačný rozsudek soudu

Po letech soudních bitev všichni tři soudci Ústavního soudu JAR prohlásili zákony o dagga za neústavní a dali vládě Jihoafrické republiky 24 měsíců na to, aby novelizací zákonů nastolila legalizaci.

Soud vynesl rozsudek, podle nějž by veškeré pěstování, držení a osobní užívání v soukromých prostorách mělo být okamžitě povoleno. Rozsudek nicméně nespecifikuje detaily stran distribuce a maloobchodního prodeje. To staví konopí do šedé zóny mezi dekriminalizací a legalizací.

Vláda se brzy odvolala a případ se v listopadu 2017 dostal ke konečnému rozhodnutí až k Ústavnímu soudu. Následovaly téměř dva roky čekání na rozsudek, v nějž mnozí doufali jako v rozumné rozhodnutí, které by potvrdilo dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Tento proces byl pozorně sledován díky nestátní neziskové organizaci Fields of Green For ALL [Zelená pole pro VŠECHNY; pozn. překl.] a náčelníkům národů Khoi Khoi, Grique a Auni, kteří reformu podporovali, zatímco prohibicionistická skupina, ironicky nazvaná Doctors for Life [Lékaři pro život; pozn. překl.] se zasazovala za přísné trestní sazby.

Výjimka jen pro náboženství by byla příliš omezující

Přestože předchozí rozsudek Ústavního soudu byl proti legalizaci, jeho tehdejší nález zněl, že parametry žaloby byly příliš úzké a omezující, protože by legalizovala užívání konopí jen v tradičním kontextu, především pro rastafariány.

Záběr současného procesu před Ústavním soudem byl nicméně mnohem širší; prakticky jde o nevyplněný šek soudcům, aby rozhodli, jakou míru legalizace považují za vhodnou.

Před soudní místností se shromáždily stovky podporovatelů v naději, že budou mezi prvními, kdo si vyslechne dobré zprávy; jiní se tam více než den tiše modlili. Když Ústavní soud vynesl rozsudek, nebyli zklamáni.

Zda mají být stíháni uživatelé, kteří nepotřebují nadměrná množství konopí, která drží, nebo zda to bude svěřeno třetím (obchodnickým) stranám, bude ještě vyžadovat další soudní rozhodnutí. Stejně tak tomu bude při nastolení souladu konopné legislativy s paralelami v jihoafrickém zákoníku.